V samotném centru německé metropole má vyrůst muzeum současného umění, které by si co do architektonické odvážnosti nezadalo se známým Guggenheimovým muzeem v severošpanělském Bilbau. Vyplývá to z projektu na využití ladem ležících ploch v okolí hlavního nádraží, které je samo architektonickým skvostem a je považováno za nejmodernější vlakové nádraží Evropy.
Z celkem 60.000 metrů čtverečních plochy areálu kolem Humboldtova přístavu vedle nádraží má být na základě výsledků architektonické soutěže poskytnuto zdarma 10 000 metrů čtverečních investorovi, který dokáže postavit architektonický skvost "světového významu". Na ostatních pozemcích, z nichž první už město za neznámou sumu prodalo, přitom vyrostou komerční objekty.
V muzeu by měla být umístěna díla ze sbírky známého sběratele a podnikatele Friedricha Christiana Flicka, řekl deníku Berliner Morgenpost berlínský státní tajemník pro kulturu André Schmitz. Spekuluje se o tom, že do projektu by se zapojil také Nicolas Berggruen, jehož otec Heinz Berggruen byl mimo jiné sběratelem a přítelem Pabla Picassa. "Existuje mnoho světově významných sběratelů, kteří by rádi prezentovali svá díla v Berlíně," je přesvědčen Schmitz.Umění v zóně nikoho
Muzeum vyroste v jedné z nejcentrálnějších lokalit Berlína, čemuž zřejmě odpovídají i ceny pozemků. Dodnes však lokalita cestujícím přijíždějícím na hlavní nádraží v Berlíně připomíná spíš zónu nikoho, což je dáno tím, že těmito místy kdysi vedla berlínská zeď.
Vzhled okolí nádraží se teď snaží berlínská radnice radikálně změnit. "Těšíme se na další atrakci a zhodnocení berlínské Mitte," řekla berlínská senátorka pro urbanistický rozvoj Ingeborg Jungeová-Reyerová k novým plánům s centrálním městským obvodem. Jeho
součástí je mimo jiné "vládní čtvrť" s novým komplexem budov Spolkového sněmu a architektonicky odvážnou budovou kancléřství, jíž Berlíňané přezdívají "Waschmaschine", neboť jim připomíná obrovitou pračku s předním plněním.Při schvalování projektu muzea chce podle Jungeové-Reyerové město dbát na to, aby byla jeho "vyčnívající architektura v pozitivním napětí k působivé architektuře hlavního nádraží", jehož skleněná konstrukce je od roku 2006 symbolem "nového" Berlína.
Z podkladů pro veřejnou soutěž ke stavbě muzea je zjevné, že jak co do rozměrů, tak i v architektonických nárocích je pro berlínské radní hlavním vzorem takzvané Guggenheimovo muzeum v Bilbau. K podkladům je prý dokonce přiložena jeho fotografie, aby se dalo investorům decentně najevo, po čem Berlín zhruba touží.
Gehryho divočina
Muzeum moderního umění v Bilbau, které je jedním z pěti muzeí Nadace Solomona R. Guggenheima, přineslo baskickému městu bezpříkladný komerční úspěch. Ročně přiláká do města odhadem milion návštěvníků, z toho 60 procent ze zahraničí. Bylo postaveno v roce 1997 podle návrhu amerického architekta Franka Gehryho, který je rovněž spoluautorem návrhu pražského Tančícího domu.Foto: Profimedia
