Brno <span>trápí hluk</span> z aut, obyvatelé si chtějí stěžovat

Po vzoru Prahy, jejíž obyvatelé nedávno uspěli se žalobami kvůli nadměrnému hluku z dopravy, se možná s podobným problémem obrátí na soud i část Brňanů.

Ekologický právní servis (EPS) nyní o podobné záležitosti jedná s občanskými sdruženími v brněnských Bosonohách, Troubsku a Ostopovicích. Analyzuje hlukové mapy a spolu s místními zvažuje podání žaloby podobného typu, řekl Michal Bernard z EPS.

Obyvatelé jihozápadního cípu Brna trpí hlukem z dálnice D1. Dálnice vede některým Brňanům několik desítek metrů od oken, navíc v řadě úseků, kde by to bylo potřeba, chybějí protihlukové stěny. Část bariér kolem D1 rozmístilo Ředitelství silnic a dálnic loni. Zlepšila se tak situace v Brně-Starém Lískovci, kde se obyvatelé některých panelových domů nemohli pro hluk z dálnice při otevřeném okně ani dívat na televizi.

Obyvatelé Troubska, Ostopovic a Bosonoh se navíc bojí dalšího zhoršení situace; dálnice D1 se má rozšiřovat na jihozápadě Brna by se na ni měla napojit budoucí silnice R43 z Pardubického kraje.

Větším hlukem, než jaký povolují hygienické limity, trpí desetina Brňanů. V noci musí nadlimitní hluk snášet třetina obyvatel krajského města. Vyplývá to z předběžné podoby hlukové mapy města, kterou nedávno přijali radní.

"Návrat hladiny hluku k povolenému limitu by mohla zajistit stavba protihlukových stěn, v okolí některých silnic doplněná výměnou oken v blízkých stavbách," řekl už dříve mluvčí magistrátu Pavel Žára. V úsecích, kde jsou změny nutné, by to přišlo na miliardu korun.

Kromě lidí bydlících kolem silničních tahů strádají hlukem také obyvatelé v okolí železnic, například lidé z městské části Židenice. "Se snížením hlučnosti železnic se počítá v rámci přestavby železničního uzlu Brno," uvedl Žára. Žideničtí ale slibům, že přestavba trati provoz vlaků ztiší, příliš nevěří. Také proto, že v jednom z úseků železnice má vést dvoukolejná trať namísto dnešní jednokolejky. Trať se tak k obytným domům o několik metrů přiblíží.

Foto: Profimedia