
Památná budova české komunity bude znovuotevřena ve čtvrtek 30. října v rámci oslav 90. výročí vzniku Československa.
Nejpůsobivější částí stavby je víceúčelový secesní sál s bohatou výzdobou na úrovni čtvrtého a pátého podlaží. Zdobí jej štuky, honosné lustry, umělecky provedené zábradlí a dekorovaná opona. Interiér sálu byl nyní uveden zhruba do podoby, jakou měl před 110 lety, byl ale doplněn moderní technikou. Nakonec zvítězila tato koncepce, ačkoli dříve zaznívaly i hlasy, zejména z uměleckého prostředí, aby zůstal zachovaný "syrový" stav se stěnami otlučenými na cihlu.

Stěny zdobí citáty
Až na fasádu a velký sál má nyní objekt, který koncem 19. století v novorenesančním stylu navrhl německý architekt William C. Frohne, moderní ráz. Výrazným sjednocujícím prvkem interiéru jsou nápisy na stěnách s citáty českých a světových osobností. O rekonstrukci budovy (od roku 1994 městské památky New Yorku) se zasloužila jihlavská společnost PSJ, která letos v říjnu dokončila poslední část oprav. Projekt rekonstrukce zpracovala kancelář Martin Holub Architects and Planners.

Premiér Mirek Topolánek před rokem řekl, že v této věci se "nadělala strašná spousta chyb jak z hlediska celého úmyslu, tak z hlediska financování". Opravy navíc znepříjemnila havárie v sousedním domě, po níž bylo podzemí budovy zatopeno naftou. Náklady zvýšil i fakt, že podle místních zákonů nemohou mnohé práce vykonávat Češi a musejí se na ně najímat dražší americké firmy. Na zdržení se podepsala také soudní pře vyvolaná částí krajanské komunity, která neschvalovala prodej budovy české vládě za symbolický dolar.
Zaostřeno na český ráz
Spory o koncepci provozu České národní budovy zřejmě letos v červenci přispěly rovněž k odvolání newyorské generální konzulky Halky Kaiserové. Kontroverze se podle informací vztahovala k provozu plánované restaurace. Jedná se o to, zda se má pronajmout místní firmě, která v tomto oboru v New Yorku už působí (což údajně prosazovala Kaiserová),

Budovu na východní 73. ulici si Čechoameričané postavili v letech 1895 až 1897 v místech, kde tehdy žily tisíce českých rodin. Ty se ale postupem času začaly stěhovat jinam a krajanský život uhasínal. Budově, v níž kdysi přednášeli prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk či Edvard Beneš, hrozilo stržení. V roce 2001 ji za symbolický jeden dolar převzal český stát, který se zavázal k opravě. Podle smlouvy mají krajané právo téměř 400 let v budově bezplatně užívat jedno z pěti podlaží.
Foto: [c] 2003-2008 Marian Beneš