Českou národní budovu na newyorském Manhattanu před více než 100 lety z dobrovolných sbírek postavili čeští emigranti, kteří v ní po mnoho desetiletí udržovali tradice a utužovali vztah k původní vlasti. Český stát ji před lety převzal ve značně zchátralém stavu a s několika přestávkami a komplikacemi ji opravoval šest let. Památná budova české komunity bude znovuotevřena ve čtvrtek 30. října v rámci oslav 90. výročí vzniku Československa.
Nejpůsobivější částí stavby je víceúčelový secesní sál s bohatou výzdobou na úrovni čtvrtého a pátého podlaží. Zdobí jej štuky, honosné lustry, umělecky provedené zábradlí a dekorovaná opona. Interiér sálu byl nyní uveden zhruba do podoby, jakou měl před 110 lety, byl ale doplněn moderní technikou. Nakonec zvítězila tato koncepce, ačkoli dříve zaznívaly i hlasy, zejména z uměleckého prostředí, aby zůstal zachovaný "syrový" stav se stěnami otlučenými na cihlu.
Ve druhém podlaží pak vznikla nová výstavní galerie, kanceláře v budově získaly český generální konzulát a České centrum. Návštěvníkům bude k dispozici také kino nebo knihovna, v přízemí by pak měla být ještě česká restaurace. Během přestávky v rekonstrukci se v budově uskutečnilo již několik akcí, například představení divadla Husa na provázku a Národního divadla, výstava o českých dějinách, koncert Marty Kubišové či prezentace oděvních modelů Liběny Rochové. Stěny zdobí citáty
Až na fasádu a velký sál má nyní objekt, který koncem 19. století v novorenesančním stylu navrhl německý architekt William C. Frohne, moderní ráz. Výrazným sjednocujícím prvkem interiéru jsou nápisy na stěnách s citáty českých a světových osobností. O rekonstrukci budovy (od roku 1994 městské památky New Yorku) se zasloužila jihlavská společnost PSJ, která letos v říjnu dokončila poslední část oprav. Projekt rekonstrukce zpracovala kancelář Martin Holub Architects and Planners.
Opravy začaly v březnu 2003, termín dokončení byl ale ze stavebních i administrativních důvodů několikrát odsunut. Rostla také částka vyčleněná na rekonstrukci; suma se vyšplhala až na téměř tři čtvrtě miliardy korun, což znamená vůbec největší investiční akci české vlády v zahraničí. Komplikace přinášelo i časté střídání odpovědných osob. Budova se opravovala v době politické nestability v Česku kolem voleb v roce 2006 a po nich, kdy vláda získala důvěru až po sedmi měsících. Premiér Mirek Topolánek před rokem řekl, že v této věci se "nadělala strašná spousta chyb jak z hlediska celého úmyslu, tak z hlediska financování". Opravy navíc znepříjemnila havárie v sousedním domě, po níž bylo podzemí budovy zatopeno naftou. Náklady zvýšil i fakt, že podle místních zákonů nemohou mnohé práce vykonávat Češi a musejí se na ně najímat dražší americké firmy. Na zdržení se podepsala také soudní pře vyvolaná částí krajanské komunity, která neschvalovala prodej budovy české vládě za symbolický dolar.
Zaostřeno na český ráz
Spory o koncepci provozu České národní budovy zřejmě letos v červenci přispěly rovněž k odvolání newyorské generální konzulky Halky Kaiserové. Kontroverze se podle informací vztahovala k provozu plánované restaurace. Jedná se o to, zda se má pronajmout místní firmě, která v tomto oboru v New Yorku už působí (což údajně prosazovala Kaiserová),
nebo zda by ji měla provozovat organizace či nadace spojená přímo s budovou, která by se více soustředila na její český ráz. Budovu na východní 73. ulici si Čechoameričané postavili v letech 1895 až 1897 v místech, kde tehdy žily tisíce českých rodin. Ty se ale postupem času začaly stěhovat jinam a krajanský život uhasínal. Budově, v níž kdysi přednášeli prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk či Edvard Beneš, hrozilo stržení. V roce 2001 ji za symbolický jeden dolar převzal český stát, který se zavázal k opravě. Podle smlouvy mají krajané právo téměř 400 let v budově bezplatně užívat jedno z pěti podlaží.
Foto: [c] 2003-2008 Marian Beneš
