Nová budova Západočeské galerie v Plzni by měla mít podobu pevného, tvarově čistého a jednoduchého domu. Uvnitř transparentního obalu budou čtyři na sobě postavené hranoly s jednotlivými provozy. Rozhodla o tom devítičlenná porota, která vybrala vítězný návrh z dílny architekta Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře.
Podle poroty právě jejich řešení dobře reflektuje dynamiku současné doby, zapadá do daného kontextu a je příslibem pro vznik pozoruhodné moderní stavby. Obrazárna, jejíž výstavba přijde zhruba na půl miliardy korun, by měla stát v roce 2014.
"Porota vybírala z 88 návrhů, podařilo se najít moderní, poctivý a dobrý dům pro galerii," uvedl místopředseda poroty Jiří Kotalík. Podle něj vítězný návrh zaujal tím, že je profesionální, vyrovnaný, velmi dobře zapadá do prostředí v blízkosti centrálního náměstí a vlídně se svojí vstupní částí obrací právě k historickému jádru města.
Fasádu pětihranu tvoří železobetonový skelet. "Do pláště jsou vloženy skleněné tvárnice s led diodami, které umožní propustnost a vytváří proměnnou informační plochu, na níž mohou být různé nápisy," dodal Kotalík. Projekt počítá s přirozeným denním světlem, které do galerie bude dopadat shora, a nabízí i polyfunkční velkolepé prostory pro výstavy.
"Tvar půdorysu objektu vychází z uličních čar okolní zástavby a revokuje půdorysné a objemové stopy zbořeného činžovního domu. Hmotově a výškově působní příznivě," uvedl dále Kotalík. Podle něj jsou architekti Pilař a Kuba ověřenými a kvalitními odborníky. Jako autoři navrhli mimo jiné knihovnu filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně, obchodní dům Omega v Brně, zastupitelský úřad v litevském Vilniusu a státní knihovnu v Ostravě, neboli takzvanou černou kostku.
Galerie bude stát na atraktivním místě U Zvonu ve středu Plzně. Předsedou komise byl významný architekt a urbanista Martin Rajniš, známý například jako spoluautor nové Poštovny na Sněžce. O stavbě nové galerie se v Plzni hovoří od vzniku Západočeské galerie v roce 1954. Galerie nabídne hlavní výstavní sál s kapacitou 300 lidí, sál pro krátkodobé expozice, prostory pro nové depozitáře či kavárnu.
Kraj počítá s tím, že na část nákladů získá prostředky z programů EU, což by mělo být nejméně 150 až 200 milionů korun. Pokud by vše šlo bez problémů, mohla by se obrazárna začít stavět na konci 2010.
Foto: ČTK
