Postavit na stísněném pozemku velkorysý dům nepatří mezi lehké úkoly. Za hlavolam pak lze bez nadsázky označit přání navrhnout dva domy na úzkém prostoru, s nímž se na architektku Markétu Veselou z ateliéru Maura obrátil kamarád z dětství. Brněnská architektka na malou parcelu v Praze-Hodkovičkách vyzrála atypickou vilou se dvěma byty.
Investor, který se delší dobu pracovně toulal po světě, po návratu do vlasti zatoužil po bydlení, které by mu říkalo pane. Sen o domově měla cestovateli splnit dlouholetá kamarádka. „Jelikož se známe od dětství, věděla jsem přesně, co potřebuje. On mi na oplátku zcela důvěřoval a nechal mne tvořit,“ přibližuje průběh spolupráce autorka návrhu Vily nad údolím. První návštěva pozemku ji příliš nenadchla. Úzká parcela s chátrající garáží ukrytou v akátové džungli a s bytovkou v pozadí nevypadala jako místo vhodné pro stavbu.
Záměru navíc nepřála ani okolní zástavba. Vpředu výhled „obohacovaly“ domky v alpském stylu, z boku pak nevzhledný okál. Na toto okolí vila reaguje přísně geometrickou formou. Jádro stavby tvoří podélný hranol z porothermu, který je opatřen hladkou výrazně oranžovou omítkou. Základní tvar dále opisují betonové zdi, které tvoří hranici pozemku, vymezují terasy a atrium. Takto ohraničené prostory je možné díky principu posuvných stěn a dveří jednoduše spojovat či oddělovat.
Hledání inspirace
Předtím než se Markéta Veselá pustila do práce, hledala spolu s klientem inspiraci: „Půjčovali jsme si knížky a rozprávěli o věcech, které byly pro projekt podnětné. Původní variantu dvou malých domků nakonec vystřídala studie, jež počítala s vytvořením dvou navenek spojených a vnitřně zcela nezávislých bytů.“ Návrh, který vznikl takřka za pár dní, až na drobné detaily přečkal stavební povolení i prováděcí projekt beze změn.
Stěžejní bylo podle Markéty Veselé zejména vytvoření velkorysého obytného prostoru, který by osvětlovalo slunce z jihu. „Bohužel právě tato strana vede do ulice, takže jedinou možností bylo vytvoření atria, které by obývák odclonilo,“ upřesňuje architektka. Důležité podle ní bylo také propojení jídelny a pokojů v patře pomocí otevřené galerie.
Do vily je možné vstoupit přímo z ulice dvěma samostatnými vchody. V hlavní části domu na prostornou vstupní halu navazuje šatna a pracovna investora. Odsud lze vystoupat po několika schodnicových stupních do hlavní obytné časti nebo vyjít po příčném schodišti do patra. Kuchyň je umístěna v prostoru podél severní stěny a jídelní kout je zasunut v převýšené hmotě tak, aby na stůl mohlo ráno dopadat slunce. Hlavní sezení navazuje na jižní průhled do proskleného atria a podél schodiště je umístěno posezení u krbu.
Za vstupem do hostovského křídla se nachází společenská část s kuchyňskou linkou, jídelnou s výstupem na východní terasu a koupelna. Vedle prosklené stěny atria pak lze vystoupat do patra s pokojem pro hosty a jižní terasou. Ta na protější straně atria navazuje na ložnici majitele a koupelnu, se kterou sousedí dětský pokoj. Přesunutím lehké dřevěné konstrukce je možné tuto místnost propojit s hostovskou částí a vytvořit tak samostatné křídlo pro dospívající děti. Za zmínku stojí také relaxační centrum se saunou a toaletou, které je umístěno v suterénu v západní části. Ve východní části své místo našla garáž, technická místnost a posilovna.
Stěna jako plátno
Protože na interiérové prvky se myslelo již při stavbě, jsou veškeré skříně součástí domu. Také police jsou v nikách a osvětlení je zabudováno v podhledech a ve stěnách. „Betonové stěny s otiskem bednění jsem ponechala holé, pouze v hale byla stěna osazena bronzovým věšákem. Volný obytný prostor doplňuje linie kuchyňské linky s nejnutnějším skrytým zařízením a funkcí baru,“ dodává architektka. Příjemným zpestřením je lepená skleněná stěna schodiště, která vytváří během dne světelné obrazy. Protější stěna je naopak plátnem pro obrazy filmové.
* * *
TIP PRO ČTENÁŘE
Minimalistický styl je ideální volbou, pokud chcete dát vyniknout značkovému či starožitnému nábytku. Naopak příliš praktický není v rodinném domku, kde bydlí malé děti. Pro minimalismus je typická zejména hra se světlem a prostorem. Naopak méně se soustředí na přebytečné detaily. V takto pojatém interiéru obvykle převládá bílá barva, modernost a prázdnota nejsou podmínkou.
Foto: Markéta Navrátilová
