Hra s prostorem a křivkami
23.01.2006 00:00
Působivý dům, který za svými zdmi ukrývá nejedno překvapení, může vzniknout přesto, že se nesnaží držet současných moderních trendů v bydlení. Zajímavý výlet do „jiných vod“ tuzemské architektury nabízí například neofunkcionalistická vila v Kroměříži, kterou pro tříčlennou rodinu navrhl tým autorů z brněnského ateliéru New Work.
Prostorná bílá vila s plochými střechami, ve které našel domov manželský pár s jedním potomkem, vyrostla před čtyřmi lety na kopci s krásným výhledem na kroměřížský zámek, chrám sv. Mořice a místní zahrady. Svým nezvyklým tvarem dům ne náhodou připomíná elegantní loď plující na mírných vlnách trávníku. Přízemí vily tvoří podlouhlý hranol, na který nasedá zaoblené patro „kapitánského můstku“ otevřeného směrem k městu.
I když stavba svým výrazem mezi sousední domy příliš nezapadá, nepůsobí vyzývavě nebo křiklavě. Její jinakost totiž umně vyvažuje důstojnost mistrovských architektonických děl z počátku minulého století. „Styl stavby bývá označován jako neomoderní či neofunkcionalistický. Usilovali jsme však spíše o bezčasý výraz vyplývající z co možná nejsoudobějšího rozvržení prostoru,“ vysvětluje jeden z autorů návrhu architekt Svatopluk Sládeček. Klienti podle něho žádná zvláštní přání neměli: „Měli zcela běžné požadavky. Kladli pouze větší důraz na pohodlné zázemí. V domě se tak nachází prádelna a výtah. Jasno měli také v použití kamene a dalších materiálů.“
Hra s prostorem
Na podobu domu i jeho zasazení do krajiny měla bezpochyby největší vliv parcela na kopci s výhledem na historické panoráma Kroměříže. Směrem k městu se totiž obracejí celé dvě strany hlavního obytného prostoru domu. Aby zůstalo soukromí obyvatel uchráněno před zvědavými pohledy sousedů a kolemjdoucích, byla tato část vily umístěna do prvního podlaží. Rozhodnutí přesunout společenskou část do patra však kromě většího soukromí přineslo i další pozitiva. Architektům například umožnilo rozehrát pozoruhodnou hru s vnitřním uspořádáním.
Hra s prostorem začíná v kroměřížské vile hned za vstupními dveřmi. V přízemí je totiž situována pouze garáž, úložný prostor, dílna a bazén s tělocvičnou. Do hlavního obytného patra, ve kterém se nachází prosklená hala s nejpůsobivějším výhledem na město, je možné vystoupat ze vstupní síně po krátkém schodišti. Kromě haly zde mají obyvatelé k dispozici hlavní obytný prostor s kuchyní a pokoj pro hosta. Vila dokonce pojme hned dvě návštěvy najednou. Patro navíc v teplých měsících rozšiřuje terasa, zčásti krytá výběžkem posledního obytného podlaží, které je věnováno ložnicím a dětskému pokoji.
Řešení interiéru, který je pojat v duchu důstojnosti dvacátých a třicátých let 20. století, bylo součástí návrhu od počátku. „Upřesňovaly se povrchy podlah, výplně otvorů, vestavěné úložné prostory, výběr typového nábytku a návrhy atypických předmětů, jako například pracovní kout, komody, stoly a podobně,“ říká architekt Sládeček, podle něhož výsledné řešení sleduje koncepci nekonečného prostoru celého domu. Jeho útroby Sládeček vybavil svítidly a nábytkem, zčásti nakoupeným, zčásti na míru vyrobeným podle vlastních návrhů. Jeho rukopis na některých kusech občas prozrazuje elegantní zakulacování hran, které je podobné tvaru horních pater vily.
Jurský mramor
Dlažby na chodbách, v hlavní hale a v místnosti s krbem jsou z jurského mramoru, parketové vlysy a dveře jsou z dubového dřeva. U nábytku převažuje březová dýha, tmavé kusy jsou mahagonové. Sociální zařízení jsou vydlážděna a obložena keramikou, zbývající podlahy jsou z dubových vlysů. V zrcadle schodiště je pak zabudován malý osobní výtah.
Sama stavba je kombinací nosné ocelové konstrukce a stěn zděných z keramických a porobetonových bloků. Okna jsou z lepených dřevěných profilů.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.