Ještědský elegán slouží už 35 let
09.07.2008 15:02
Elegantní dlouhán, který od paty až po konec antény měří 94 metrů, je právem označován za dominantu Liberecka. Není přitom ani zdaleka první stavbou, jež na vrcholku Ještědu vznikla. První osvěžovna spojená s noclehárnou pro poutníky zde vyrostla již v roce 1850 díky manželům Haslerovým. Dřevěná chata dosloužila roku 1868, záhy však byla nahrazena chatou novou, které se říkalo Rohanova.
Od května 1876 jí společnost dělala 5 metrů vysoká věž ze dřeva, která byla první rozhlednou této části Čech. Když byla v koncem července 1889 zbourána, vrchol Ještědu neosiřel na dlouho. Nová, o tři metry vyšší rozhledna, byla vztyčena ještě v témže roce.
První honosná stavba z kamene - horský hotel -, který na sebe vzal podobu hradu, ozdobil vrchol hory v roce 1907. Za zmínku jistě stojí, že vznikl během jediného roku podle plánů libereckého stavitele Schäfera. Hotel i původní Rohanova chata (přejmenovaná na Chatu brigádníků) byly do roku 1962 rekonstruovány podle návrhu libereckého architekta Karla Wintera. O rok později lehl hotel popelem. Stejný osud potkal za necelý rok i Rohanovu chatu.
Stavba století
Výstavba působivého televizního vysílače a restaurace podle projektu architekta Karla Hubáčka započala v roce 1966 a dokončena byla sedm let později. Její autor za ni získal v roce 1969 prestižní Perretovu cenu. Do užívání byl vysílač předán 9. července 1973. Značný podíl na návrhu stavby měl vedle Hubáčka také statik Zdeněk Patrman, díky němuž je přes 90 metrů vysoký vysílač schopen odolávat i silným náporům větru.
V nejnižších dvou podlažích budovy ve tvaru rotačního hyperboloidu je strojovna, technické vybavení a provozní místnost, následuje vyhlídková terasa, bufet, restaurace a hotel s kapacitou kolem 50 lůžek a 20 přistýlek. Horní část je obsazena spojovací technikou. Vrchol tvoří trubkový nástavec a 17 metrů vysoká anténa. Náporům větru stavba odolává i díky 600 kilogramů těžkému závaží a tlumičům kmitů.
Vavříny pro Ještěd
Stavba pro svoji eleganci a praktické využití moderních technologií získala v roce 1969 prestižní Cenu Augusta Perreta. Časopis Architekt ji dokonce zvolil za českou stavbu století. V roce 2005 byl vyhlášen národní kulturní památkou. Liberec i Liberecký kraj usilují o zařazení stavby na seznam UNESCO.
Foto: www.restaurace.cz, Profimedia, archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.