Nájmy za pražské kanceláře jsou aktuálně 70. nejvyšší na světě. Ještě v roce 2008 byla Praha na 83. místě. Posun české metropole na žebříčku je ale jen relativní, může za něj hlavně propad nájemného v tradičních administrativních centrech, jako je například Paříž, Dubaj nebo Moskva. V tiskové zprávě to dnes ČTK sdělila mezinárodní poradenská společnost DTZ.
"V případě Prahy došlo v roce 2009 k propadu nejvyššího dosahovaného nájemného v centru města o 8,7 procenta," řekla analytička DTZ Lenka Hartmanová. V závěru roku 2009 se nejvyšší měsíční nájemné v centru Prahy pohybovalo kolem 20 eur (zhruba 526 korun) za metr čtvereční.
ČTĚTE TAKÉ: O nejdražší pozemek v Praze se vede bitva
Nejdražší světovou lokalitou zůstává pro nájemce kanceláří londýnský West End. Například Paříž už ale letos v první pětce není. Loni pátý Londýn ve své cestě na vrchol žebříčku nahradil dosud nejnákladnější Tokio a přeskočil Paříž, Dubaj i Hongkong.
Největší výkyvy zaznamenaly trhy, kde v posledních letech nájemné výrazně vzrostlo, jako jsou například Singapur nebo Kyjev. Tam loni náklady na kanceláře meziročně klesly o 51 procent.
DTZ odhaduje, že do roku 2013 bude růst nákladů na provoz kanceláří ve srovnání s předchozími roky jen mírný. "Odhadovaný vývoj bude odpovídat globálnímu ekonomickému výhledu, který je velmi podstatný pro rozhodování firem o přijímání nových zaměstnanců a následném poptávání nových prostor. Výsledkem bude nižší růst nájemného v krátkodobém horizontu," uvedli odborníci.
Vedoucí výzkumu DTZ pro Evropu a Blízký východ Magali Marton ale odhaduje, že mezi jednotlivými světovými regiony budou přetrvávat silné rozdíly. "Většina evropských trhů bude i nadále čelit klesajícím nákladům či v lepším případě jejich stagnaci, zatímco například v ještě nedávno nestálém London City náklady porostou - zvyšuje se poptávka po kancelářských prostorách a současně klesá nabídka volných ploch," poznamenal.
DTZ ve své nejnovější studii zkoumala vývoj celkových nákladů za pronájem kanceláří zahrnující nejen výši nájmů, ale také poplatky. Výzkum se týkal vzorku 116 administrativních oblastí ve 47 zemích světa.
Foto: Robert Zaltohlávek, Petra Mášová
