Praha v průběhu staletí získávala řadu přídomků jako Praha kamenná, Praha zlatá či Praha matka měst. Nejen básníky, ale snad všechny návštěvníky napadá při pohledu na jedinečné panoráma města označení nejznámější - Praha stověžatá.
Podle Pražské informační služby je v Praze na pět set věží, mezi nimiž je několik desítek těch historicky a architektonicky nejcennějších. Celkový počet všech věží, nepočítaje v to malé věžičky měšťanských domů, se však odhaduje asi na tisíc.
Co víte o pražských věžích? 
Přídomek Praha stověžatá podle Pražské informační služby patrně použil poprvé historik a spisovatel Josef Hormayer počátkem 19. století. Poprvé spočítal pražské věže matematik a filozof Bernardo Bolzano začátkem 19. století. Napočítal tehdy 103 věží, a to do součtu nezařadil ani vodárny ani věžičky soukromých domů.
V současnosti uvádějí internetové stránky informační služby, že pražských věží je na pět set. Jejich počet lze přesněji zjistit jen letecky. O to se před pár lety pokusilo pár odborníků a milovníků Prahy.
Jen v okruhu tří kilometrů od Jindřišské věže (asi 28 km2) napočítali na 120 nejvýznamnějších věží. Pokud by do výčtu zahrnuli i kopule a drobné věžičky domů a kostelů, byl by počet několikanásobně vyšší. Počet všech pražských věží se odhaduje asi na tisíc (bez věžiček měšťanských domů). Záleží totiž na kritériích, co lze za věž považovat a co už ne.
V panoramatu města se především výrazně uplatňují věže areálu Pražského hradu a mnoha známých kostelů a klášterů. 
Vedle nich jsou dominantami také historické obranné věže jako Malostranská i Staroměstská mostecká věž a Prašná brána, které doplňují starobylé věže Staroměstské ale i Novoměstské radnice.
Pro život města byly důležité zejména vodárenské věže (Šítkovská, Malostranská, Staroměstská či Novomlýnská), ale také samostatně stojící zvonice (Jindřišská věž, Petrská zvonice).
Paláce a honosné měšťanské domy zdobí povětšinou nárožní věže a věžičky. Najdou se i věže hvězdárenské, jako je v Klementinu. K bohatému výčtu přispěla i modernější industriální architektura třeba Petřínskou rozhlednou či telekomunikačními objekty, jako je televizní věž Žižkov.
ČTĚTE TAKÉ: Chcete koupit ostrov? Pozor na piráty a exotické nemoci
Nejvyšší pražskou věží je žižkovský vysílač, který má 216 metrů. Ve výšce 63 metrů byla donedávna umístěna nejvýše položená restaurace v metropoli. Z chrámových věží drží primát Svatovítská katedrála - hlavní věž měří 96,5 metru a průčelní západní věže jsou vysoké 82 metrů. Věže Týnského chrámu na Staroměstském náměstí jsou jen o málo menší, měří 80 metrů.
Mezi nejstarší patří pravděpodobně románské věže baziliky sv. Jiří na Pražském hradě z počátku 12. století. Také nižší Malostranská mostecká věž, zvaná Juditina, je v jádru románská a pochází asi z počátku druhé čtvrtiny 12. století. Zbytky románského opevnění z doby knížete Soběslava I. představuje i Černá věž na Hradě.
Šikmé věže pražské
Šikmých věží má Praha několik. Největší odklon má 47 metrů vysoká Šítkovská vodárenská věž u Mánesa, odchylka činí 42 centimetrů, některé prameny hovoří až o 68 centimetrech. Staroměstská radniční anebo levá věž baziliky sv. Jiří na Hradě se od svislice odklánějí o 40 centimetrů.
Mnohé historické a architektonicky nejkrásnější věže jsou zpřístupněné veřejnosti. Vyhlídku na Prahu si mohou turisté vychutnat z mohutné hranolové věže Staroměstské radnice (69,5 metru), dokončené roku 1364, na níž byl později umístěn orloj, který letos slaví šestisté výročí. Bohatě zdobená a symbolikou opředená Staroměstská mostecká věž (asi 47 metrů; dokončena 1380) je jednou z nejkrásnějších ukázek gotické architektury v Evropě.
Nižší Malostranská mostecká věž postavená po roce 1464 je vysoká 45 metrů. Pozdně gotická Prašná brána (65 metrů) má vyhlídkový ochoz ve výšce 44 metrů.
Některé věže v posledních desetiletích změnily po rekonstrukcích své určení. Nabízejí vedle vyhlídky třeba restaurace a galerie jako Jindřišská zvonice (65,7 metru). Barokní zvonice chrámu sv. Mikuláše na Malostranském náměstí (přístupný ochoz je ve výšce 65 metrů) sloužila kdysi jako pozorovatelna StB, stejně jako Šítkovská věž. Dnes se používá pro výstavní účely.
Foto: Jan Schejbal, Petra Mášová
