Přednostmi střídmého domova jsou volný prostor a nahrazení trámů ocelovými táhly.
Navzdory nedostatku financí, místní regulaci i neústupnosti stavebního úřadu vyrostl v Lipencích před třemi lety na nevelké parcele u silnice střídmý moderní rodinný dům s minimem stěn. Stavba sice připomínala běh přes překážky, ale nakonec si pětičlenná rodina poradila spolu s architekty Borisem Redčenkem, Prokopem Tomáškem a Jaroslavem Wertigem z pražského ateliéru A69 - architekti nápaditě.
První předností budovy s obdélníkovým půdorysem je volný prostor, k dalším patří jeho rozmanitost a atypické řešení trámů v patře. K tomu všemu se zde obyvatelům jako bonus nabízí překrásný výhled do krajiny. Naopak omezení nejsou skoro vidět. Jedinou na první pohled viditelnou připomínkou potíží je sedlová střecha, kterou si vynutil stavební úřad.
„Klienti se na nás obrátili jako na dlouholeté přátele, se kterými není problém diskutovat o čemkoliv,“ popisuje spolupráci Jaroslav Wertig. Své přání ohledně budoucího domova manželský pár definoval stručně: „Potřebujeme úsporný dům pro čtyřčlennou rodinu.“ Určitou představu měl také, co se týče počtu místností a jejich výměry. To nejpodstatnější - finanční limit - byl stanoven pevně od samého počátku. Náklady na stavbu, které se vyšplhaly do výše 2,9 milionu korun, ho nakonec přece jen nepřesáhly.
Úsporný kompromis
Moderní dům s bílou fasádou vznikal jako součást masivní výstavby, která se rozpoutala v severní části obce. Podle toho pochopitelně vypadalo i rozdělení parcel - takřka všechny jsou malé. Výjimkou není ani pozemek, na kterém vnikl nový domov početné rodiny. I přes nevelkou výměru a mírnou svažitost severozápadním směrem však měla parcela co nabídnout. Díky vhodné orientaci domu si mohou obyvatelé užívat západní slunce i působivý výhled do plochého údolí Berounky z terasy s dřevěnou pergolou.
Podoba rodinného domu se v průběhu stavebního řízení dočkala několika změn. Nakonec se ustálila na podobě zděného kvádru, který zastřešuje mírná sedlová střecha a prostupuje ho v úrovni prvního podlaží dřevěnými arkýři. Od původně zamýšlené ploché či pultové střechy museli majitelé, ač neradi, upustit. „Navrhovat jsme začali jako jedni z prvních, takže jsme se vztahovali k platné regulaci a dlouho jsme se stavebním úřadem bojovali. Myslím, že později realizovaná výstavba v sousedství se naší pokoře tak trochu vysmívá,“ podotýká architekt Wertig.
Kde neměl poslední slovo místní stavební úřad, rozhodlo finanční omezení. „Veškeré aspekty návrhu a jeho realizace byly striktně posuzovány v poměru cena versus výkon. Výsledná forma je tak odrazem konstrukčních limitů cihelného systému Porotherm a odpovědí na neúprosnou regulaci místního stavebního úřadu,“ vysvětluje architekt Wertig.
Rozmanitá okna
Příjemné je, že díky jednoduchému zasazení do svahu, získal každý prostor rodinného domu jiný vnitřní objem. Interiér je na přání majitelů otevřený. Rozmanitost vnitřních prostor akcentuje různorodé rozmístění okenních otvorů na fasádě. Okna se navíc liší i velikostí.
Zvenčí poměrně banální forma překvapí uvnitř hrou úrovní a průhledů. „Nepřál jsem si žádné chodby,“ tvrdí majitel. Architekti mu v tomto směru rádi vyšli vstříc a počet stěn zmenšili na minimum. „Půdorys je velmi úsporný. Přesto se - díky velkorysému propojení obytné haly se zahradou prostřednictvím prosklené verandy a díky otevřenému schodišti - podařilo vytvořit velkorysý a prostorově dramatický dojem,“ dodává Jaroslav Wertig.
Zmíněné příčně orientované schodiště je v úrovni prvního podlaží součástí obytného prostoru s krbem, v horním podlaží se z něj přímo vstupuje do jednotlivých místností. Jednou z nich je i velký dětský pokoj, který sám o sobě zabírá téměř polovinu horního podlaží. V budoucnu ho bude možné rozdělit na dvě místnosti. Zajímavým momentem patra jsou také ocelová táhla malého průřezu, která nahrazují tradiční masivní trámy. Tato kovová žebra rastrující prostor nad hlavami obyvatel získala mnohostranné využití zejména v pokoji určeném dětem.