Připomenout poněkud pozapomenuté dílo architekta Jana Kotěry a zároveň upozornit na slavné stavby Ústeckého kraje si klade za cíl výstava, jež začíná příští středu v malebných prostorách pražské Trmalovy vily.
Lidé, kteří na výstavu nazvanou "Slavné vily Ústeckého kraje: Kotěrova kolonie v Lounech" zavítají, se mohou těšit na soubor unikátních dobových i současných fotografií. Prohlédnout si budou moci také původní plány, model Kotěrovy kolonie i nejtypičtějšího zástupce rodinného domu.
Ačkoli se výstava nazývá Slavné vily Ústecka, expozice jich nabídne pouze část. Hlavní slovo v rámci expozice dostane výstavba čtvrti pro železniční zaměstnance z pera Jana Kotěry. Právě při navrhování této kolonie architekt uplatnil jako vůbec první v Čechách koncept zahradního města, jež by spojovalo výhody města a venkova v jeden celek. Inspiraci přitom čerpal z bohatých znalostí z německých a anglických zahradních měst.
Kolonie se podle Kotěrových plánů z roku 1909 neměla skládat pouze z rodinných domů pro železniční zaměstnance. Počítal také se zázemím: školou pro děti, kostelem a obchody. Chybět neměly ani restaurace, lázně nebo veřejné prádelny. Na mnohé z toho nakonec nedošlo. Čáru přes rozpočet Kotěrovi udělaly finanční možnosti dráhy. Uskutečnění se tak dočkala jen horní - takzvaná vilová - část kolonie a dvě prádelny.
Přiškrcený rozpočet však Jana Kotěru od dokončení díla neodradil. Po válce se do Loun vrátil a postavil ještě takzvané Osmidomy. Jejich poznávacím znamením jsou pálené cihly kombinované s režným zdivem, lehké ornamentální zdobení a důraz na praktičnost. Domů vzniklo celkem třiapadesát z devíti různých typů. Bydlet v nich mohly dvě až jedenáct rodin.
Výstavu pořádá Kotěrovo centrum ve spolupráci s Oblastním muzeem v Lounech. Zájemci si expozici budou moci prohlédnout od 1. dubna. do 17. května 2009 v prostorách Trmalovy vily v pražských Strašnicích.
Foto: Foibos
Klenoty Ústeckého kraje: <span>Kotěrova kolonie v Lounech</span>
Relax
24. 3. 2009 16:37
Slavné vily Ústeckého kraje přiblíží výstava v Trmalově vile.
Autor: Lenka Krejcarová









