Ministerstvo chce usnadnit vystěhování nájemníků

Majitelé bytů budou mít zřejmě ulehčeno vystěhování nájemníků. Ministerstvo spravedlnosti chce totiž v novele občanského zákoníku více uvolnit smluvní vztahy mezi majiteli a nájemci nájemních bytů a zjednodušit tak pro majitele ukončení nájmu. Chce tak zamezit fingovaným výměnám bytů a přechodů nájmů, které je umožněno stávající právní úpravou. Novelu předloží ministerstvo spravedlnosti vládě do konce roku. 

Základem pro spekulace s byty je podle ministerstva spravedlnosti údajně přílišná ochrana nájemců spočívající ve výčtu výpovědních důvodů a v povinnosti pronajímatele poskytnout ve stanovených případech nájemci bytovou náhradu. 

Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek již dříve uvedl, že navrhuje, aby majitelé domů mohli dát dvouletou výpověď nájemníkům, a to bez uvedení důvodu. Majitelů domů podle předsedy Tomislava Šimečka požadují jednoletou výpovědní lhůtu. Zcela nepřijatelné je naopak podle Stanislava Křečka ze Sdružení ochrany nájemníků dostat výpověď bez udání důvodu a bez náhrady. Výpověď bez udání důvodů musí být podle něj přezkoumána soudem. "Navíc se tato výpověď vztahuje i na bytová družstva. Takže by při výpovědi přestal být nájemník i členem družstva a přišel byt tak o možnost bydlení v družstevním bytě," dodal Křeček. 

Podle ministerstva spravedlnosti však stávající právní úprava poskytuje vysokou ochranu nájemcům, zejména těm, kteří získali nájemní smlouvu na byt před rokem 1990. Podle ministerstva je třeba poskytovat ochranu nájemci pouze v nezbytných případech a jen po nezbytně nutnou dobu. Současně prý nelze podle ministerstva spravedlnosti nutit pronajímatele, aby proti své vůli setrval ve smluvním vztahu s nájemníkem. 

Nájemníci využívají své nájemní právo podle ministerstva spravedlnosti ke svému obohacení v případech, kdy například prodají dekret k obecnímu nájemnímu bytu. Stejně tak je tomu podle ministerstva i v případě nelegálních podnájmů, realizovaných za tržní ceny, kdy právní úprava jen obtížně umožňuje rozlišit případy, kdy jde o vedení společné domácnosti a kdy o podnájem. Majitel v takových případech byt pronajímá "na černo" a je veden s nájemcem dohromady jako uživatel společné domácnosti. 

Nyní je v Česku asi 800 tisíc bytů s regulovaným nájemným, z nichž asi 420 tisíc vlastní jednotlivci nebo firmy. Zbytek patří obcím.

Ilustrační foto: archiv