Nakouknutí do historie <span>Královského letohrádku</span>

Pražský hrad představí návštěvníkům Královského letohrádku dějiny, výzdobu a především průběh několikaletého restaurování této renesanční stavby. Stavba, jež je ojedinělým příkladem italské renesance na sever od Alp, se restauruje již od roku 2004.

Opravy sochařské výzdoby budou dokončeny letos, restaurování celé budovy se podle odborníků přehoupne nejméně ještě do příštího roku. 

Výstava Královský letohrádek - skvost renesanční architektury v Čechách zahrnuje fotografie, plány stavby a jejích četných dostaveb a přestaveb i sádrové odlitky reliéfů, kterých je na budově přes 150. Právě nápad na pořízení dokumentace reliéfů v podobě odlitků byl prvním krokem k uspořádání výstavy. 

Restaurování kamenných prvků stavby se podle kurátora výstavy Viktora Procházky dělo postupně - od jednodušších ke složitějším. Nejprve se tedy opravovala kamenná ostění a poté reliéfy. Na letohrádku podle restaurátorů nejvíce trpí reliéfy na západním průčelí, ty se restaurovaly jako první. S výjimkou dostupného západního a severního průčelí jsou reliéfy zbývajících průčelí ve značné výšce, a proto i málo známé. Lidé si je tedy mohou nyní podrobně prohlédnout na výstavě. V patře Letohrádku si diváci znovu budou moci prohlédnout i nástěnné malby z 19. století, které ukončily rekonstrukci pro kulturní účely.  

Svatební dar pro královnu

Královský letohrádek, zvaný také Letohrádek královny Anny, dal vybudovat Ferdinand I. v letech 1538 až 1560 na východním okraji Královské zahrady na Pražském hradě. Letohrádek vznikl podle modelu Paola de la Stelly. Architekty a staviteli byli Paolo de la Stella, který stavbu vedl až do své smrti roku 1552. Potom následovali Hans Tirol a Bonifác Wolmut, který stavbu dokončil.  

Renesanční novostavba vznikala v několika etapách. Ferdinand ji dal zbudovat k oslavě své svatby s Annou Jagellonskou, která se konala v roce 1521. Sám vybíral symbolické náměty reliéfů, některé vyjadřují jeho snahu po zbudování rozsáhlé říše a propojení antické a křesťanské kultury.    

Letohrádek byl určen pro dvorskou zábavu a zpříjemnění pobytu v zahradě. Budova se stavěla až do Ferdinandovy smrti, panovníkovi šlo především o jeho fungování v budoucnosti než o využívání v jeho době.    

Dnes slouží Královský letohrádek především pro výstavy výtvarného umění a uměleckého řemesla. Výstava, která přibližuje jeho proměny v čase, zde potrvá od čtvrtka do 29. června.

Foto: Profimedia, archiv