Dvě patra zahalená do bílé barvy, jednoduché členění prostoru, nábytek šitý na míru a ateliér pro paní bytu - to vše najdete za dveřmi příbytku, který před pár lety koupil manželský pár v Dolních Měcholupech.
Ačkoli se byt nacházel v novostavbě, mladá rodina se do nového ihned nestěhovala. Ke slovu se nejdříve dostala přestavba. Sen o moderním bydlení tříčlenné rodině splnil pražský architekt David Mateásko z ateliéru MAD.
Prvotní impuls k hledání nového bydlení byl prozaický - původní byt páru nevyhovoval, a tak se rozhodl s pomocí architekta poohlédnout po něčem větším. Po prohlídce několika interiérů jim nakonec padl do oka podkrovní byt za Prahou. Do současné podoby však měl daleko - například spodní patro, které měří přes 110 metrů čtverečních, zabírala řada menších místností. Na řadu proto přišlo bourání příček a spojení spodního patra do jednoho prostoru.
"Představou majitelů byl otevřený jednoduše uspořádaný prostor pro rodinu, za kterou chodí mnoho návštěv, a kde si hrají děti. Chtěli velkou knihovnu, protože rádi čtou. Dobrý vztah mají také k hudbě. Naopak nemají rádi televizi," popisuje preference investorů architekt. Výsledkem oboustranné snahy je vzdušný, sluncem zalitý příbytek. Spodní patro je navržené na míru společenskému ruchu a horní, kde se nacházejí dvě ložnice, naopak respektuje soukromí obyvatel.
Funkční interiér je na první pohled inspirován minimalismem. Jedinými ozdobami, které strohost o něco zjemňují, jsou originální obrazy na stěnách, knihy v policích knihovny a pokojové květiny. Zatímco mezi tvary převládá přísná geometrie, mezi barvami jasně vede sněhově bílá, která dává vyniknout přirozené světlosti bytu. Barvu nevinnosti zde najdete i jinde než na stěnách -zdobí také zařízení interiéru. "Nábytek a zařízení jsou atypické. Například kuchyně byla vyrobena na míru společně s obkladem, který v sobě skrývá šatnu, WC a koupelnu," upozorňuje David Mateásko. Protiváhou bělostné záplavě je podlaha z přírodního dřeva. V kuchyni doplňují střízlivou kombinaci nerezové prvky a sklo.
Podobně působivé, a přitom jednoduché je i členění bytu. V dolním podlaží se v blízkosti vchodu nacházejí hygienické zázemí a zmiňovaný bílý obklad, jenž v sobě ukrývá botník a šatnu. Vzhledem k tomu, že je zde i ateliér, kde paní domu maluje na hedvábí, slouží zdejší koupelna spíše jako místo pro očistu od barev. Z druhé strany je pak do bloku s hygienickým zázemím situována prostorná kuchyně s pracovním ostrůvkem a barovými židlemi. Jednoduchý jídelní kout se nachází pod mozaikou střešních oken. Bezpochyby největší část spodního podlaží zabírá obývací pokoj s knihovnou zabudovanou do jedné ze stěn. Těsně pod střechou, kam lze vystoupat po černém točitém schodišti, jsou situovány koupelna, ložnice majitelů a dětský pokoj.