Radnice severoitalských Benátek posuzuje možnost zvednout základy budov, a tím je uchránit před ničivým dopadem záplav, jimiž moře historické město ohrožuje několikrát ročně.
Studie, kterou vypracovaly dvě specializované italské projekční kanceláře, předpokládá, že by se základy benátských budov zvedly vůči nynější průměrné hladině moře zhruba o metr. Zvednutí základů by měly zajistit soustavy pístů, které by pak nahradily pylony.
Zvednutí každé budovy by trvalo asi měsíc, protože písty by pracovaly rychlostí centimetr za hodinu, a to osm hodin denně. Stabilitu budovy by při zvedání zajišťoval speciální konstrukční systém. Starosta Benátek Massimo Cacciari řekl, že radnice věnuje tomuto projektu mimořádnou pozornost.
Slabinou revolučního projektu Rialto jsou vysoké náklady. Vyzvednutí jediného metru čtverečního budovy by totiž přišlo asi na dva a půl tisíce eur, tedy v přepočtu na částku přesahující 60 tisíc korun. Stoupenci projektu ale výmluvně poukazují na fakt, že jen během minulého století se Benátky propadly o 23 centimetrů a že tato tendence zjevně bude pokračovat. Navíc vyzvednutí budov vrátí podle nich městu jeho původní vzhled.
Alternativa k Mojžíšovi 
Projekt Rialto má být alternativou k projektu Mojžíš, který je založen na systému 78 mobilních přehrad vedoucích v délce dvou kilometrů napříč benátskou lagunou. Ty by během normální hladiny moře zůstávaly otevřené, v případě vzduté vody by se však uzavřely a zabránily tak průniku vody do Benátek a jejich zaplavení, jak se to děje dosud.
Celkové náklady na projekt Mojžíš se pohybují kolem čtyř miliard eur a realizační práce, které začaly před pěti lety, mají skončit v roce 2012.
Zranitelnost Benátek ze strany moře dokumentuje fakt, že jen během desetiletí 1993-2002 se město ocitlo na mnoho dnů pod vodou víc než padesátkrát. Nejničivější záplavy zvané "aqua alta", tedy vysoká voda, zasáhly Benátky 4. listopadu 1966, kdy moře zalilo město do výšky 194 centimetrů. Ve stejné době ovšem páchaly záplavy mimořádné škody i na dalších místech Itálie.
Letos v únoru zažily Benátky ale naprosto opačný případ, kdy hladina vody v jeho četných kanálech klesla na několik dnů o 70 centimetrů pod dlouhodobou průměrnou hladinu moře.
Foto: Profimedia
