
Novou fázi privatizace Praha 10 zahájila po volbách v roce 2006, zařadila do ní 3500 žádostí o koupi bytu, které pocházely ještě z devadesátých let. Na podmínky prodeje dosud přistoupilo 2550 nájemníků. "Po jejím dokončení zbude městské části ještě dostatek bytů, abychom uspokojili potřeby občanů našeho obvodu, zejména ty sociálně slabší," řekl Zoufalík.
Desáté městské části podle místostarosty zůstane po této fázi privatizace přibližně asi 7000 nájemních bytů. "Tlak na jejich prodej je od nájemníků enormní," řekl Zoufalík. O jejich dalším osudu se ale rozhodne až po skončení deregulace nájemného, což by mělo být za tři roky. Poté by se podle Zoufalíka měla radnice zamyslet, kolik bytů bude potřebovat například pro sociální účely. "Pak budeme vědět, jestli bude o nájemní bydlení vůbec zájem," podotkl Zoufalík.
Liší se způsob prodeje i ceny
Situace s privatizací bytů se v Praze liší podle jednotlivých městských částí, radnice zvolily odlišný způsob prodeje za různé ceny. Zatímco některé pražské obvody, jako například Praha 10, prodává svůj majetek po jednotlivých bytech, jinde mohla sdružení nájemníků koupit pouze celé domy.
Tímto způsobem například zahájila privatizaci na konci minulého roku Praha 8, která plánuje ve třech etapách nájemníkům nabídnout celkem 186 nájemních domů, tedy 4326 bytů z celkových 8716. V minulosti si mohli takto byty koupit i lidé v Praze 2, neznámý člověk ale loni kvůli tomu podal na radnici druhé městské části stížnost u Evropské komise. I proto radnice druhého pražského obvodu odmítala v privatizaci pokračovat, na nátlak obyvatel ale nyní zvažuje její pokračování. Byty chce prodávat, ale za vyšší ceny, než jaké požaduje sdružení nájemníků. Proti výši cen při privatizaci bytů se také postavilo sdružení nájemníků na Žižkově.
Privatizace také pokračuje například v Praze 1, 3 nebo 7.
Foto: Profimedia