René Šulc: světlo s podhoubím
02.10.2008 11:30
Designér René Šulc dostal zadání vyrobit čtyři kolekce lamp se společnými konstrukčními prvky. Všechny lampy mají stejný tvar nohy, liší se pouze sklo na ní nasazené. Ale i stejné může být pokaždé jiné. Stačí jen vyměnit klobouk, v našem případě ten skleněný. Klasické stojací lampy Šulcovi připomínaly houby, a tak se rozhodl, že tento předobraz zrealizuje pro českou firmu Lucis.
Svítidla se mohou pochlubit organickým tvarováním. „Dost bylo minimalismu. Dokáže sice formovat předmět do dokonalého tvaru, ale jednoho dne už nemůže být koule koulovatější a krychle krychlovitější," vysvětluje designér. Jedna z možností, jak z této slepé uličky ven, bylo používání dekorů, které se objevovalo na minimalistickém designu zhruba před dvěma roky. Tento pomocný prvek je ale již zastaralý, a tak organické tvarování podle Šulce ukazuje směr, kterým se bude design v budoucnosti ubírat.
Díky technologickým posunům a počítačovému 3D modelování se v současné době dají organické formy vyrábět mnohem snadněji. Navíc moderní technologie tvůrcům usnadňuje výrobu tvarů dokonale se podobajících těm přírodním. A tak se nám zdá, že Šulcovy nejnovější lampy Antimon, Argon, Neon a Helium před námi vyrůstají jako houby po dešti. Designér je za týden představí v karlínském Superstudiu Corso v rámci Designbloku.
Návrat ke „stroji na ležení", legendě chaise-longue
René Šulc je absolventem zlínského oddělení Design výrobků Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Profesní zlom pro něj znamenala roční stáž v pražském ateliéru Architektura IV u profesora Jiřího Pelcla. Tam navrhl jako semestrální práci pohovku Chaise longue a tento počin de facto odstartoval jeho kariéru.
Šulcova Chaise longue byla později zařazena do projektu Česká sto, 100 ikon českého designu a poslední dobou mu dělá čím dál tím větší radost. Lidé si pohovku našli. Dokázali ocenit designérův smysl pro jednoduché a čisté tvarování, které je zároveň také jakýmsi exkurzem do dějin designu sahajícího až do dvacátých let 20. století. Tehdy, přesně v roce 1928, Chaise longue, takzvaný stroj na ležení, navrhli Le Corbusier, Pierre Jeanneret a Charlotte Perriandová.
René Šulc však tvrdí, že se nechal inspirovat o mnoho mladší chaise longue, pohovkou britského designéra Jaspera Morrisona Three Sofa Deluxe z devadesátých let. „Zaujalo mě svou nesymetričností a jinakostí," vysvětluje a dodává, že zmíněná zvláštnost je dána téměř sochařským formováním. To je ostatně naplno vidět například u půl století starého ležadla La Chaise manželů Eamesových, které se nápadně podobá sochám Henryho Moora.
René Šulc se vrátil k typu chaise longue po pěti letech znovu a vytvořil pro mminteriér Luhačovice sofa Vážka, jež bylo v roce 2006 oceněno českým Design centrem. Výrobce tehdy od designéra požadoval relaxační křeslo. Tím může být opravdu jedině chaise longue, která je od doby Le Corbusiera, Jeannereta a Perriandové charakterizována polohou, při níž se nohy sedícího-ležícího mají dostat do výšky nad srdce, čímž dochází k prokrvení mozku a zároveň také ke zlepšení krevního oběhu.
Kromě Designbloku začíná i Art & Interior
Na pohodlí myslel René Šulc i při navrhování nového houpacího křesla Swing, které bude spolu s jeho dalším čalouněným nábytkem vystaveno od 9. do 12. října na veletrhu Art & Interior ve Veletržním paláci. Není sice klasické „thonetové", ale zato měkké a pohodlnější. Kdo by nestál o to, zhoupnout se do pohody ve víru každodenního stresu...
Foto: archiv Reného Šulce
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.