Sláma, dřevo a jíl stačí na výstavbu ekologického domku, který vyrůstá v Křižanech na Liberecku. Jednoduché stavení o ploše 24 metrů čtverečních s útulným obytným podkrovím přijde na zhruba 150 000 korun.
Cena ovšem není jeho hlavní výhodou. Vedle toho, že je dům levný a energeticky nenáročný na stavbu i provoz, panuje v něm velmi příznivé klima, dobře se v něm dýchá a žije, řekl Petr Porada, který se svou přítelkyní dům buduje a nyní v něm i přechodně bydlí.
Mladý pár začal stavět loni a na pomoc měl střídavě asi 30 brigádníků, vesměs mladých lidí, kteří mají dost městského shonu a smogu. Porada se dříve věnoval sociální práci, jeho partnerka studovala biologii. Teď se stali z někdejších Pražáků stavaři, stavba jim prý otevírá nové poznání a v budoucnu se chtějí oba věnovat ještě ekologickému zemědělství.
Majitelem slaměného domu v Křižanech, který brigádníci staví, je Peter Skořepa. Až se dům postaví, chce ho prý asi za půl milionu prodat. Mimo takzvaného slamáku postavil letos ještě kulatou dřevostavbu izolovanou ovčí vlnou v Senci u Bratislavy.
Slaměné domy nejsou žádnou novinkou, již v 19. století se stavěly v USA, na Balkáně, ale i Německu a Rakousku, a dodnes stojí. Nové slaměné domy se budují navíc na betonových základech, používají se i pozinkované zemní vruty nebo trvanlivé fólie na střechu. Oproti ostatním stavbám jsou však asi desetkrát levnější.
Foto: ČTK, Robert Zlatohlávek
