Zbrusu nová koncertní hala pro dvanáct tisíc diváků, kterou výrazné osvětlení spolu s textilní membránou kryjící fasádu promění s příchodem tmy v oranžový lampion plný hudby, byla letos otevřena ve francouzském Štrasburku. Budovu s efektně jednoduchým designem, v níž nový domov najde i kulturní centrum, navrhlo italské architektonické studio Massimiliano Fuksas Architetto.
Přestože se koncertní hala Zenith může pochlubit rozlohou čtrnáct tisíc metrů čtverečních, 
nepůsobí nikterak monumentálně. Lví podíl na tom má průsvitná textilní membrána kryjící kovové konstrukce. Na rozdíl od jiných materiálů totiž budí dojem lehkosti a vzdušnosti. Podobný přístup se dostává ke slovu i uvnitř.
Základní tvar hudebního svatostánku je velmi jednoduchý. Architekti dali stavbě do vínku elipsový půdorys, přičemž stěny haly se na několika místech prohýbají dovnitř, takže za denního světla evokuje napůl složený papírový lampion nebo mimozemský vesmírný koráb.
Světelný billboard
Mnohem poutavější show čeká návštěvníky koncertní síně i náhodné kolemjdoucí po setmění. Díky průsvitné textilní membráně, kterou je ovinuta masivní kovová konstrukce haly, a silnému vnitřnímu osvětlení se budova hravě promění v oranžový lampion. Není bez zajímavosti, že na plášť stavby je možné v případě potřeby promítat video, obrázky nebo text.
Velkoryse pojatý interiér koncertní haly Zenith působí chladně, až odtažitě. Nemalý vliv na to mají přiznané kovové konstrukce opatřené šedým nátěrem, beton a skleněný pás oken v přízemí. Výjimkami z pravidla jsou pouze jasně oranžové plastové sedačky, oranžové nátěry kovových zábradlí a obarvené denní světlo prosvítající skrz membránu.
Druhý Zenith ze tří
Mezinárodní soutěž na koncertní halu Zenith pro Štrasburk vyhrál ateliér Fuksas v roce 2003. V pořadí je to již druhá hala Zenith, která došla realizace. První koncertní vlaštovku pod názvem Zenith postavili v roce 1984 v Paříži. Třetí hala stejného jména, byť o poznání menší, bude brzy zdobit francouzské město Amiens.
Foto: Massimiliano Fuksas Architetto
