Amsterdam chtěl po Židech nájem za dobu, co byli v koncentráku

Rada nizozemského Amsterdamu slíbila, že prošetří zjištění, že Židé vracející se z koncentračních táborů po druhé světové válce měli zpětně doplatit nájem - a to dokonce i v případech, že jejich domy byly zničeny či obsazeny nacisty. Tento skandál, který se týkal neupřesněného počtu židovských i nežidovských obyvatel žijících v městem vlastněných nemovitostech, vytáhla na světlo z amsterdamských archivů mladá studentka historie.

Méně než čtvrtina amsterdamské židovské populace přežila válku, během níž bylo v letech 1940 až 1945 Nizozemsko okupováno nacisty. "Po návratu dostali Židé dopisy od amsterdamské rady, která je žádala, aby vyrovnali zpětně nájem," řekla třiadvacetiletá historička Charlotte van den Bergová. Rada dokonce udělovala pokuty za pozdní placení nájmu v domech, které zkonfiskovaly nacistické síly nebo členové kolaborantského holandského hnutí NSB.

Van den Bergová studovala Amsterdamskou univerzitu, když v roce 2010 při probírání se městskými archívy na tuto skutečnost narazila a rozhodla se prozkoumat ji více do hloubky. "Chtěla jsem vědět, jestli město vůbec někdy tato opatření přijatá v roce 1946 napravilo. Bohužel všechno, co jsem dokázala najít, bylo rozhodnutí o zmírnění pokut z roku 1947," dodala.

Jednadevadesátiletý David Bonte, který přežil holocaust, řekl amsterdamskému listu Het Parool, že požadavky na zpětné doplacení nájmu od Židů byly v té době běžné. Jeho rodina dostala podobný účet v roce 1946. "Jak se vůbec opovážili obtěžovat lidi, kteří toho tolik měli za sebou?" dodal.

V archivech se uchovaly dopisy lidí, kteří psali amsterdamské radě a vyjadřovali hněv i nevíru nad tím, že po nich žádá peníze. "Lidé psali o svém návratu z koncentračních táborů nebo o tom, jak se za války ukrývali. Byli bez prostředků... a někdy jen prosili o trochu více času na zaplacení účtu," uvedla Van den Bergová.