Britská vláda pojmenuje po královně Alžbětě II. velký kus Antarktidy. Jde o "dárek" kabinetu u příležitosti 60. výročí jejího panování nad zemí. Královna se v úterý zúčastnila vůbec poprvé zasedání vlády. Bylo to zároveň poprvé od druhé světové války, co panovník takto usedl mezi ministry.
Podle britského ministerstva zahraničí dostane název Země královny Alžběty dosud nepojmenované území v jižní části britské Antarktidy. Má rozlohu přes 437 tisíc kilometrů čtverečních, tedy skoro dvakrát větší než Británie.
Z hlediska mezinárodního práva Antarktida nepatří žádnému státu, i když si některé země část věčně zamrzlého kontinentu nárokují. Pojmenování území je pak výsledkem dohody mezi všemi státy OSN, zpravidla na konferenci o standardizaci zeměpisných názvů, která se schází jednou za pět let.
Posledním panovníkem, který tak podle BBC učinil, byl Alžbětin otec Jiří VI., a to během druhé světové války. Předtím podle shodných tvrzení zasedal v kabinetu kvůli válce USA za nezávislost na Británii v roce 1781 král Jiří III. Pravidelná účast monarchy na jednáních vlád skončilo za krále Jiřího I. v roce 1717. Královna, která po svém příchodu zažertovala s několika členy kabinetu, usedla vedle premiéra Davida Camerona a ministra zahraničí Williama Haguea. Prvním bodem jednání bylo podle BBC zavedení změny pravidel v nástupnictví na trůn. Na jejím základě by mohla být královnou i dívka, která se narodí dříve než chlapec.
Královnina návštěva v Downing Street měla ryze pozorovatelský charakter. Alžběta II. zůstává věrná své roli zcela neutrálního přístupu k politickým záležitostem. Přesto její plánovaná účast vzbudila určitý údiv právě nad porušením hranice mezi výkonnou mocí a monarchií.
