Jak vypadala lesní hospodářství a krajina před více než stoletím v českých zemích, se mohou podívat návštěvníci brněnského lesnického a mysliveckého veletrhu Silva Regina. Po Paříži a Mnichovu je poprvé v Česku možné zhlédnout výstavu historických nejen lesnických map, které sbírá a digitalizuje už přes dvě desetiletí kurátor Národního zemědělského muzea Petr Fencl. Na velkých tabulích lze vidět dokonalá faksimile především ze 17. a 18. století.
Na galerii pavilonu Z jsou do čtvrtka umístěny desítky map, z nichž nejstarší je obecná Klaudyánova mapa Čech z roku 1518, další tři ještě ze 16. století, ostatní jsou mladší. "Vybíráme nejcennější lesnické mapy z českých a moravských archivů. Dokládají velmi vyspělé lesnické hospodářství v českých zemích od tereziánských dob," řekl Fencl.
Poprvé se v ucelené podobě objevila tato sbírka map před dvěma lety v Paříži, kdy Francouzská zemědělská akademie požádala o výstavu k jejímu 250. výročí. "V Paříži byla rok, poté jsme udělali ještě výstavu v Mnichově, některé tisky jsme prezentovali ve Švýcarsku a měli jsme velký úspěch," poznamenal Fencl. Ještě letos by se mohla výstava objevit v lesnické škole v Písku. "Jsme schopni ji půjčovat," uvedl Fencl.
Již dříve muzeum vydalo čtyři soubory s názvem Svědectví map, kde jsou mapy řazené chronologicky od nejstarší po nejmladší. "Jsou k dispozici na webu www.starelesnimapy.cz. Ale určitě je lepší se na ně podívat naživo," sdělil Fencl. Mezi klenoty lesnických map patří podle Fencla soubor deseti takzvaných Tomáškových map, které si nechali zpracovat páni z Mitrovic v letech 1802 až 1803. "Je to snad nejkrásnější soubor map, který v Česku existuje," míní Fencl, který řídil tiskárnu v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem, dokud se tiskly mapy analogově. Zároveň pochází z lesnické rodiny a získal lesnické vzdělání.
Lesnické mapy vznikaly na základě tereziánských katastrů a sloužily primárně k vyměření daně. Dalším typem byly hraniční mapy jako součást soudních spisů, když vznikl spor o vedení hranice. "Dalším typem byly nástěnné mapy panství, které sloužily k ukazování majetkového bohatství," vysvětlil Fencl.
Další cenné přírůstky do sbírky záleží jen na časových a finančních možnostech. "Je potřeba projít archivní fondy, vybírat vzácné věci a ty digitalizovat," popsal svou činnost Fencl.
