Lopaty k dávání chleba do pece, mírky na uchování mouky, žernov i fukar či různé druhy obilovin. To vše nabízí nová výstava Chléb za břichem nechodí aneb Jak se břicho k chlebu dostane, která začala v muzeu Valašska na zámku Kinských v Meziříčí. Některé činnosti si návštěvníci mohou i vyzkoušet, například kutí kosy či výrobu mouky mletím na žernovu.
Dozvědí se i, jak starý je nejstarší dochovaný kvašený chléb nebo jak se chleba v různých obdobích připravoval. "Málokdo ví, že chlebové placky z nekvašeného těsta pocházejí již z období pravěku. Nejstarší dochovaný kvašený chléb pochází z doby kolem 3500 před naším letopočtem ze Švýcarska," říká kurátorka Jana Tkáčiková. "Ve středověku se pekly dva druhy chleba, tmavý a světlý. Na vesnici bylo pečení chleba záležitostí jednotlivých hospodyň až do konce první světové války, v odlehlejších oblastech do poloviny 20. století."
Lidé se na výstavě seznámí se vším, co je spojené s výrobou chleba. "V prvním sále uvidí předměty a nástroje k obdělávání půdy, pluh, brány, válec, osivo nebo postroje na koně. V dalším sále je představena sklizeň a vše, co k ní bylo potřeba, kosa, srp, ruční mlýnek - žernov, nebo k čištění obilí sloužící fukar. Poslední sál je pak věnovaný zpracování úrody," uvedla kurátorka.
"Děti si budou moci kreslit v mouce na skle nebo poznávat jednotlivé druhy obilí. Na výstavě poběží i dřívější způsoby zpracování obilí přibližující film Chleba z kameňa. Pro školy je pak připraven lektorský program Od zrnka ke chlebu, který ukáže dlouhou cestu, jež vede od zrníčka až k bochníku chleba na našem stole," popsala Tkáčiková.
Součástí záměcké expozice je také přírodovědná soutěž pro školáky a workshopy Tvoříme ze šustí a slámy a Učíme se péct kváskový chleba, který asi ocení zejména hospodyňky.
