Některé z ruin jsou nesmírně působivé, a nemusí jít jen o zříceniny hradů. Dnes mám na mysli ruiny ve Světcích u Tachova. Nad romantickým Aglajiným údolím, jímž zurčí říčka Mže, se na zalesněné stráni objevují monumentální trosky. Natolik monumentální, že i na jejich vrcholcích už stačil vyrůst menší les.
Nejpůsobivější jsou pozůstatky klášterního kostela Čtrnácti svatých pomocníků, postaveného na místě staršího kostela ve 2. polovině 17. století.
Dezinformace za přímluvu u císaře
Původní kostel byl již od doby Jana Lucemburského spjat s řádem křižovníků s červenou hvězdou (mimo jiné je to jediný původem český řád). V době třicetileté války jej však na základě nepřesných zpráv, že byl kostel křižovníky opuštěn, předal nový majitel panství plukovník Johann Philip Husmann z Namedy řádu pavlánů. Stalo se tak 5. února 1639 a zdá se, že motivace pobělohorského zbohatlíka nebyla nezištná; dostal se totiž do jakéhosi konfliktu se zákonem a pavláni měli tehdy silný vliv jako přímluvci u císařského dvora.
Protesty mlčenlivých bratří
Pavláni se správně jmenují Řád nejmenších bratří. Vznikl v roce 1454 zásluhou sv. Františka z Pauly (Paoly). Byla to velmi přísná řehole - mlčenlivost, celoživotní půst ve stylu dnešního veganství. Pavláni založili ve Světcích při kostele svůj konvent, ale kostel stále patřil pod správu křižovníků a pavlánům byl předán až roku 1641. Křižovníci se s tím však nesmířili a podnikali řadu právních kroků a protestů.
Pavláni si poté v blízkosti kostela, ale už ne na původních křižovnických pozemcích, postavili nový konvent. Pak dokonce (opět za odporu křižovníků) položili základy nového chrámu. To už ale za nějaký čas spory s křižovníky skončily, neboť se v roce 1677 přikročilo k jejich definitivnímu urovnání a křižovníci se vzdali práva ke starému kostelu. To už ale pavláni dokončovali monumentální kostel nový, v němž se první mše sloužila v roce 1680. Architektem chrámu byl zřejmě významný barokní stavitel Domeniko Orsi.
Josefínská katastrofa
V roce 1729 klášter vyhořel, ale byl obnoven. Katastrofálnější byly pro pavlány josefínské reformy, protože v roce 1787 byl jejich konvent císařským nařízením zrušen. Novým, již světským majitelem (areál získal od náboženského fondu) se stal kníže Josef Mikuláš Windischgrätz, který v 90. letech upravil konvent v pozdně barokním slohu na sídlo vrchnostenské správy, tedy jakýsi zámeček, který však nikdy neplnil funkci šlechtického sídla. Ten však byl v letech 1857-1861 spolu s kostelem zčásti pobořen kvůli stavbě nového velkolepého romantického novogotického sídla knížete Alfréda I. Windischgrätze. 
Rozmařilí Windischgrätzovi dědicové
Ano, to byl ten, který rozehnal pražské povstání v roce 1848 a který ve své době snad ještě více proslul výrokem, že „člověk začíná teprve od barona výše". V roce 1862 však kníže zemřel. Jeho dědicové měli peněz méně a o životě jiné představy (místo velkolepé reprezentace spíše soukromější záliby a zábavy), a tak nechali nedostavěný zámek zchátrat. V průběhu krátkého času se zámek spolu s kostelem zcela změnil ve zříceninu. Ta zřícenina je ovšem úžasná.
Tři úžasné zříceniny
Vlastně jde o tři objekty: zčásti zachovalý a zčásti pobořený konvent (pozdější sídlo vrchnostenské správy), kostel Čtrnácti sv. pomocníků a romantický zámek. Zvláště v případě kostela a zámku není někdy snadné odlišit, komu konkrétní stavební torzo patří.
Z původního stavebního záměru knížete Windischgrätze byla roku 1857 dokončena pouze monumentální novorománská jízdárna na úpatí celého areálu. Byla postavena v letech 1858-1861 a je po jízdárně ve Vídni druhou největší ve střední Evropě. I ona se ve 2. polovině 20. století změnila téměř v ruinu, na začátku 21. století však byla náročně restaurována.
Areál Světců stojí rozhodně za návštěvu. Užijete si romantických trosek, krásné přírody v údolí Mže a ohromí vás velikost jízdárny. Coby kamenem dohodil (nikoli však tím ze zachovalých trosek!) je to do Tachova.
ČTĚTE TAKÉ: Tachov: město hradeb a bitev
Foto: Vladislav Dudák (erb z Muzea Českého lesa v Tachově)
