Cuknštejn: oživlý hrádek, který nepotřebuje snoby

Po desetiletí byl v dezolátním stavu, ale v posledních letech ožívá. Ne jako přepychový hotel ani rezidence pro snoby.

Příběh Cuknštejna je příběh nadšení a dlouhodobé a ještě dlouho nekončící práce a elánu, bez něhož by nešla zvládnout. Tvrz  - ale až ji uvidíte, nepochybně sami zjistíte, že se k ní hodí spíše poetické slovo hrádek - Cuknštejn stojí na okraji Tereziina údolí v blízkosti Nových Hradů.

ČTĚTE TAKÉ: Bělohorská výhra Nových Hradů

Tvrz zřejmě stála již ve 14. století, ale její dnešní podoba pochází z velkorysé pozdně gotické přestavby Viléma z Michnice z konce 80. let 15. století. V letech 1496-1545 byl majitelem statku a tvrze Oldřich Pouzar z Michnic, vysoký zemský úředník a aktivní účastník politického života své doby. V době jeho působení byl Cuknštejn pravděpodobně opět rozšířen. Posléze se pozemky začaly štěpit a Cuknštejn přecházel do vlastnictví různých majitelů. Na počátku třicetileté války tvrz připadla Buquoyům, kteří získali novohradské panství, a později začal sloužit k ubytování jejich zaměstnanců.

Cuknštejn dnes patří k našim nejlépe dochovaným středověkým tvrzím. A to přesto, že to vypadalo, že nepřežije rok 2000. 
 
Rekreace ROH u Železné opony

Od začátku třicetileté války patřil Cuknštejn Buquoyům, po konci druhé světové jim byl zkonfiskován. Pak byl upravován pro hromadnou odborářskou rekreaci, což jej zřejmě zachránilo před likvidací, ale úpravy zároveň zničily řadu cenných architektonických detailů i částí vybavení.

Jenomže vzhledem k blízkosti železné opony i rekreační úprava záhy vyzněla naprázdno a ani pokus využít objekt pro muzejní účely se nezdařil. Tvrz proto bez možnosti smysluplného využití silně zchátrala a její existence byla vážně ohrožena.

Změna nastala až v roce 2000, kdy obec Nové Hrady zdevastovaný Cuknštejn prodala panu Tomáši Pekovi, inženýrovi se znalostí tradičních řemesel, jenž se profesionálně zabýval památkovou péčí.

Žádná snobárna

Záměrem Tomáše Peka není zřízení přepychového hotelu nebo snobské rezidence, jak tomu často při adaptaci památek bývá, ale navrácení hrádku jeho co nejpřirozenější funkci. Hodlá jej využít z části k trvalému bydlení a z velké části pro zřízení expozice a ke kulturním akcím. Ale hlavním a bezprostředním cílem byla přímá záchrana této tvrze.

Turistické tipy: - Na tvrzi sice není prohlídkový okruh, ale přesto žije společenským životem. Na nádvoří se pořádají divadelní vystoupení a koncerty, účinkují šermířské skupiny. - Návštěvu Cuknštejna lze spojit s procházkou po Tereziině údolí.

Její majitel od roku 2000 věnuje tomuto cíli prakticky všechen volný čas. V rekonstrukci mu pomáhají jeho přátelé a řada nadšenců, dobrovolníků, kteří propojují příjemný pobyt v oblasti překrásného Tereziina údolí s „brigádami" pro dobrou věc. Opravy se důsledně provádějí s respektem ke starým technikám a tradičním materiálům. Když jsem například Tomáše Peka před dvěma lety navštívil, sháněl zrovna z bouraček staré prkenné podlahy, neboť takové dřevo již má svou historii a je vyšlapáno tak, že nehrozí, že by dodatečně "pracovalo" jako dřevo nové.

Bezvýznamná místnost? Středověká kaple! 

Behěm restaurování v roce 2002 došlo na jeden významný objev. V místnosti, která byla podle dokumentace ze 70. let 20. století uváděna jako bezvýznamná, s možností rozsáhlých adaptací, se našly fragmenty původní freskové výzdoby. Podle všech indicií zde byla soukromá kaple, což byl v prostředí českých tvrzí prvek ojedinělý a dokládal opět, že Cuknštejn svým charakterem stojí na přechodu mezi tvrzí a malým hradem.

Foto: Tomáš Pek, Vladislav Dudák, cuknstejn.com