Cyklostezky: <span>když krajinu prolije asfalt</span>

Asfaltové cyklostezky ničí krajinu, varují terénní cyklisti. Nelíbí se jim, že se ve jménu cyklistiky a přírodního prostředí asfaltují tradiční přírodní cesty. Nejedeme do přírody, abychom viděli asfalt, říkají.

Před jarem se u nás otevírají jedna za druhou nové cyklostezky - jízdu na kole krajinou podporuje s evropskými penězi z regionálních operačních programů jak státní správa, tak samosprávy. Zrození cyklostezky ale ve většině případů znamená vyasfaltování koridoru, a to včetně hor nebo říčních údolí.

„O investicích do cyklistiky se stále hovoří jako o investicích do životního prostředí. Jenomže vylití krajiny několik metrů širokými dálnicemi z asfaltu mi jako ochrana přírody moc nepřipadá," říká Tomáš Kvasnička z České mountainbikové asociace.

Dopravní vs. rekreační cyklostezky

Bikeři neprotestují proti použití asfaltu jako takovému, ale podle nich patří jen na určitá místa, mezi které volná příroda nepatří. „Ve městech mají být asfaltové dopravní cyklostezky, protože se lidé potřebují rychle dostat do práce nebo do školy. Ale v lesích nebo podél řek nemá asfalt co dělat - tam patří krásné přírodní štěrkové nebo šotolinové stezky," vysvětluje stanovisko terénních cyklistů Tomáš Kvasnička.

Podle Hany Hermové, autorky aktuální publikace s názvem Rekreační cesty pro cyklisty: Východiska, důsledky a řešení, nepatří asfalt do volné krajiny z několika důvodů. Je nudný, hůře se po něm jezdí, běhá i chodí a je také dražší než přírodní povrch.

Zdánlivě nevinný asfalt

Proč se tedy do přírody vylévá asfalt? Podle rozšířeného názoru si totiž v lese nebo na poli rekreační cyklisti nezajezdí. Tomáš Kvasnička to popírá. „Cesty s přírodním povrchem můžou mít různé druhy obtížnosti, nenáročné najdete třeba v okolí Kladna, velmi oblíbená je Viniční cesta v Jizerských horách. Lidé by sjízdné trasy s přírodním povrchem v přírodě jen uvítali. Přitom se až devadesát procent nových cyklostezek staví z asfaltu," odhaduje.

Kvasnička také nesouhlasí s tvrzením, že jet na přírodním povrchu je o zdraví. Podle něho je pastí na nezkušené sportovce naopak asfalt. Zdánlivě nevinný povrch totiž dovoluje jet až o deset kilometrů v hodině rychleji, než na kolik cyklista skutečně má, a pokud se objeví třeba prudký sjezd nebo mu pod kola vyběhne pes nebo se vynoří bruslař, je nad jeho síly ubrzdit.

160 000 kilometrů lesních stezek

Podle Kvasničky by se měl v první řadě provést výzkum a zeptat se cyklistů, kde chtějí jezdit a jestli asfalt skutečně vyžadují. Dále je třeba navázat na tradici české turistiky. „Lidé nechtějí jezdit z jednoho města do druhého, ale chtějí podnikat zajímavé výlety českou krajinou. Také je potřeba začít brát ohled na terénní cyklisty, kteří jsou nejaktivnější - stavíme za miliardy pro lidi, kteří vyjedou dvakrát za rok, místo abychom stavěli za miliony pro ty, kdo jezdí každý den."

Doporučuje také využívat především stávající lesní a polní cesty (u nás síť 160 000, respektive 90 000 kilometrů), které v polovině devadesátých let nastartovaly cyklistický boom. „Polní cesty jsou bohužel často zaorané, ale o lesní se starají lesníci a stojí je to značné náklady. Přitom téměř veškeré evropské peníze jdou na asfaltování."

Je singltrek cesta?

Další variantou je nový hit světové cyklistiky - singltrek. Singltrek je úzká lesní stezka, pěšina nebo chodník s malým sklonem, po které se dá jet jen takovou rychlostí, která neohrožuje ostatní. Kromě toho, že si cyklisté a chodci nejsou navzájem nebezpeční, představuje singltrek menší zásah do přírody.
Ve Spojených státech se začaly singltreky stavět s příchodem horských kol, před necelými deseti lety se rozšířily do Británie a do Irska, teď začínají v Německu.

Postavit singltrek má být mnohonásobně levnější než vyasfaltování - kilometr asfaltové cyklostezky stojí přes tři miliony korun, kilometr singltreku podle povahy terénu 100 - 300 tisíc. „Tyto náklady jsou bohužel jen odhadované, žádný singltrek se nám ještě proti asfaltovým lobby nepodařilo prosadit," říká Kvasnička. „Ale zkušenosti z jiných zemí ukazují, že když vznikly singltreky, do terénu najednou vyjela i velká skupina lidí, která o to do té doby jako by neměla zájem. Ukázalo se, že jen neměla podmínky."

Foto: Profimedia