Město Jindřichův Hradec má vynikajících památek přehršle. Patří k nim i památky technické - zřejmě každý si připomene alespoň úzkokolejnou dráhu z Hradce do Nové Bystřice a z Hradce do Obrataně. Město však má ještě jedno technické unikum, a tím je Zámecký mlýn s vodní elektrárnou, dnes součást areálu Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci.
Mlýn je pod jindřichohradeckým hradem písemně doložen poprvé již na konci 15. století. V roce 1551 byl mlýn renesančně přestavěn majitelem panství Jáchymem z Hradce a jeho ženou Annou z Rožmberka. Jejich erby spolu s pamětním nápisem jsou umístěny nad 
vchodem. V 70. letech 17. století byl mlýn rozšířen a od té doby se v jeho dlouhém úzkém náhonu, napájeném vodou z rybníka Vajgaru, otáčelo čtrnáct kol a pro mlýn se postupně vžil název „mlýn U Čtrnácti". Kromě mlecích složení zde bylo ještě navíc velké kolo, které hnalo vodu do městských kašen a hlavně do sousedního pivovaru.
Dvacáté století se chovalo k památce macešsky a teprve poté, co ji v roce 1998 koupil Národní památkový ústav - územně odborné pracoviště v Českých Budějovicích, byl rekonstruována a otevřena pro veřejnost.
ČTĚTE TAKÉ: Jezuitská pitva ve městě roku
Kde se rodí elektřina
No samozřejmě ve mlýně. Ten přestal v poslední třetině 19. století prosperovat a nemohl konkurovat moderním parním mlýnům. Síla vody však stále byla cenná a dala se dobře využít. Toho si byl dobře vědom tehdejší ředitel černínského panství Karel Jičínský a rozhodl se mlýn využít jako elektrárnu, která by vyráběla proud pro osvětlení zámku i části města.
V lednu 1887 se začala montovat Křižíkova dynama na výrobu stejnosměrného proudu a na konci ledna se již osvětlení zkoušelo v sousedním pivovaru. Zkouška byla úspěšná, a tak se začalo instalovat osvětlení na náměstí a v Panské ulici a večer 14. března 1887 se světla poprvé rozsvítila. Protože se osvětlení (stále jen na zkoušku) zalíbilo, byla zakoupena výkonná vodní turbína a dne 2. února 1888 (tedy na den přesně před 121 lety) bylo město zásluhou firmy František Křižík osvětleno. Vznikla první městská elektrárna v Předlitavsku (západní část habsburského soustátí) a Jindřichův Hradec se stal prvním českým městem osvětleným elektřinou.
Areál Jindřichohradeckého zámku byl včetně Zámeckého mlýna v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou. Zámek je tradiční turistická jednička města, ale bylo by chybou nepodívat se do mlýna. zachovány a rekonstruovány jsou zde všechny podstatné části technologie včetně Francisových turbin, transmisí, asynchronního generátoru a hřídele. V mlýně se dále pořádají sezonní výstavy tapiserií, obrazů a keramiky a samotný vnitřní prostor je pozoruhodný, stejně jako jeho renesanční zevnějšek s dodatečně doplněnými
| Tři tipy v Jindřichově Hradci 1. Zámecký mlýn 2. Zámek Jindřichův Hradec 3. Muzeum Jindřichohradecka s proslulými Krýzovými jesličkami - největším lidovým mechanickým betlémem na světě. |
Vchod do mlýna vede z prvního zámeckého nádvoří nebo průchodem bývalého pivovaru. Je otevřen denně kromě pondělí od 10.00 do 18.00 hodin.
Foto: Vladislav Dudák, zamek-jindrichuvhradec.eu, jh.cz
