Drážďanská opera i berlínská stanice Teufelsberg, kde měli během studené války Britové a Američané umístěné odposlechy pro oblast střední Evropy, chystají prohlídky v českém jazyce. Inspiroval je k tomu vysoký počet návštěvníků z Česka, kteří mají o památky zájem, ale zároveň neumějí německy ani anglicky.
Drážďanská Semperova opera letos nově nabízí o víkendu prohlídky i v českém jazyce. Vyšla tak vstříc velkému zájmu českých turistů o tuto památku. Průvodkyně českých turistů Steffi Uhligová ČTK řekla, že navíc ke klasickému výkladu přidává i podrobnosti spojující drážďanskou operu a Česko.
Dosud byly prohlídky jen v němčině a angličtině, kterým podle Uhligové Češi tolik nerozumějí. "Mysleli jsme si, že když je tu tolik českých turistů, není to daleko a spojuje nás dálnice, je dobře udělat o víkendu alespoň jednu prohlídku v češtině," popsala průvodkyně.Častými českými návštěvníky opery jsou podle průvodkyně obyvatelé Ústeckého kraje, kteří přijeli do Drážďan nakupovat, prošli se po městě a všimli si upoutávky na prohlídky. Ta trvá asi hodinu, vstupné stojí osm eur (asi 200 korun). Další dvě eura (asi 50 korun) si připlatí ti, kteří chtějí v budově fotit.
Mimo informací o historii a současnosti drážďanské opery se čeští turisté dozvědí, že tam pracoval skladatel Richard Wagner, který se atmosférou ústeckého hradu Střekova nechal inspirovat pro napsání opery Tannhäuser. Jako hudebník v opeře kdysi pracoval také otec nacistického říšského protektora Reinharda Heydricha zastřeleného v Praze.
Za studenou válkou do Berlína
Prohlídky v češtině nabízí také ojedinělá novodobá památka, bývalá americko-britská odposlouchávací stanice na berlínském kopci Teufelsberg. K prohlídce je třeba nejprve se vyšplhat na vrchol 115 metrů vysokého "Čertova kopce". Ten je výjimečný i svým původem. "Vzniknul navršením válečných trosek, které sem byly naváženy od 50. let," upozornila ČTK česká průvodkyně Simona Binková.
Původně v této lokalitě na západním okraji Berlína budovali nacisté fakultu vojenské techniky, která byla součástí projektu Germanie, nového hlavního města jejich říše. Po válce však byla její stavba stržena a sem naváženy trosky domů z rozbombardovaného města. Každý den přijíždělo až 800 nákladních aut se sutinami, z nichž do roku 1972 vyrostl obří kopec, který se po rekultivaci stal oblíbeným místem vycházek a sportovních radovánek obyvatel západní části Berlína. U příležitosti oslav 750. výročí založení města se tu dokonce jel světový pohár ve slalomu.Základna fungovala do roku 1992, kdy američtí i britští vojáci po pádu "železné opony" odešli. O šest let později koupila za 5,2 milionu marek celý areál investiční společnost z Kolína nad Rýnem. Chtěla zde vybudovat vily, luxusní byty, hotel, rekreační centrum a špionážní muzeum, které by připomínalo minulost tohoto prostoru.
"Projekt byl opravdu velkorysý, ale vzhledem k problémům s ochránci přírody a velkými finančními problémy nebyl nikdy zrealizován," vykládá Binková před jediným pozůstatkem smělých plánů německých byznysmenů - ukázkovým loftovým bytem, z něhož zbyly holé stěny "vyzdobené" graffiti.
Navzdory tomuto zuboženému stavu se z bývalé radarové stanice stal nový turistický hit Berlína, a to hlavně pro místní. "Na každou prohlídku se hlásí přibližně sto lidí, takže musíme provádět tři paralelní prohlídky," tvrdí Binková, kterou zakladatel této služby Andreas Jüttemann oslovil, zda by neprováděla Čechy. Vedle němčiny a češtiny jsou v nabídce prohlídky v angličtině, španělštině, francouzštině a v mnoha dalších jazycích. Konají se vždy o víkendu a zájemci se musí předem přihlásit na webu agentury BerlinSightOut. Jejich vrcholem je výstup na hlavní radarovou věž.Na první prohlídkový termín pro Čechy se vydala i Romana Voháňková. "Mně to tady přijde strašně zajímavé. Jsou na tom vidět ty jednotlivé vrstvy historie a myslím, že i ten dnešní stav hodně vypovídá o dnešní době," zhodnotila Teufelsberg jedna z prvních českých návštěvnic.
