Historicky cenné mapy, atlasy a glóby vévodí výstavě, kterou dnes otevírá Vlastivědné muzeum v Olomouci. Mezi exponáty nechybějí ani unikáty, které běžně nejsou k vidění, a návštěvníci tak mohou spatřit například i odlitek z mamutího klu s polohopisným náčrtkem, který může být podle olomouckých odborníků řazen mezi nejstarší mapy lidstva.
Výstava v takovém rozsahu dosud veřejnosti představena nebyla. Mezi pěti desítkami exponátů, ať už originálů či kopií, si lidé mohou prohlédnout například repliku nejstarší dosud nalezené mapy světa, Pavlovské mapy o stáří zhruba 25 000 let, nejvýznamnější mapy z kartografické produkce Jana Amose Komenského, unikátní barokní glóby i portolánový atlas Jaume Olivese z roku 1563, nalezený až počátkem 21. století.
Muzeum expozici s názvem Kouzlo starých map připravilo ve spolupráci s odborníky z katedry geoinformatiky olomoucké univerzity. Nejcennějšími exponáty ze svých sbírek na výstavu přispěly kromě olomoucké univerzity a muzea i univerzity z Brna a Prahy či Muzeum Komenského v Přerově. "Vlastivědné muzeum v Olomouci prezentuje na výstavě unikátní exponáty ze své kartografické podsbírky, která obsahuje téměř 5500 předmětů," uvedl ředitel muzea Břetislav Holásek.
Expozici, která bude otevřena v Handkeho sále do konce dubna, doprovodí devět přednášek významných českých kartografů. Konat se budou každou středu. "Na výstavu budou dohlížet naši studenti geoinformatiky, kteří budou mít dvakrát denně komentované prohlídky. Pro školy máme navíc připraveny čtyři verze výukových programů. Chystáme i virtuální prohlídku na internetu," řekl dnes novinářům vedoucí katedry geoinformatiky olomoucké přírodovědecké fakulty Vít Voženílek.
Podle pořadatelů může expozice zaujmout široké spektrum veřejnosti. Na své si přijdou odborníci, ať už historici umění či přírodovědci, ale i laici. Kartografická díla mohou podle odborníků návštěvníky zaujmout nejen svým vzhledem a provedením, ale často i svým zvláštním osudem.
