Vzhledem k tomu, že byl hrad Gutštejn, čili Dobrý kámen založen na počátku 14. století, kdy se u nás stala módní němčina, získal německý název. (Dnes by to zřejmě bylo snobsky anglické - Goodstone nebo Goodrock.)
Nádherná zřícenina hradu se vypíná mezi lesy na ostrohu nad potokem Hadovka (ten se kroutí se hlubokým úzkým údolím opravdu jako had) a patří bezesporu k nejpůsobivějším. Vypravme se tam.
Divoká historie pánů z Gutštejna
Gutštejnové však patřili k českému rozrodu Hroznatovců (ten název je až druhotný, zavedený Františkem Palackým), kteří odvozovali svůj původ od blahoslaveného Hroznaty, zakladatele kláštera v Teplé. Kromě nich k Hroznatovcům patřili také pánové z Vrtby, z Krašova a Krašovic. Všichni měli v erbu černé jelení parohy.
Na počátku husitských válek rod využil zničení sousedních klášterů (Teplá, Chotěšov, Kladruby) k získání dalšího pozemkového vlastnictví, a pak se operativně stal příznivcem strany Zikmunda Lucemburského, který jim jejich zisky potvrdil. Není proto divu, že byl hrad Gutštejn - pevná opora katolické strany - Janem Žižkou na jaře 1922 dobyt. Další dobývání (avšak historicky chabě potvrzené) se prý odehrálo o rok později.
Po husitských válkách se Gutštejnové stali jedním z nejmocnějších rodů království. To však již na Gutštejně nesídlili, i když hrad v jejich majetku zůstával. Byli zpočátku oporou Jednoty zelenohorské, zaměřené proti králi Jiřímu z Poděbrad. Burian I. však již v roce 1448 obrátil a začal, ač katolík, podporovat Jiřího z Poděbrad. Roku 1450 zajal u Stříbra posla Zelenohorské jednoty a dodal králi jeho listiny, usvědčující Rožmberky ze spiknutí.
Proslulost získal jeho syn Burian II. z Gutštejna, obratný a bezohledný politik i hospodář, jenž stál zpočátku na straně Zelenohorské jednoty proti Jiřímu z Poděbrad, poté krátce podporoval Matyáše Korvína proti Vladislavovi Jagellonskému a pak se pro změnu stal přední oporou jeho vlády. Nakonec se stal nejvyšším kancléřem a získal takový majetek, že mu současníci říkali Burian Bohatý.
Pověstný rváč Kryštof ml. z Gutštejna
Jeho pět synů se mu zdaleka nevyrovnalo a Kryštof z Gutštejna byl pro své loupeživé chování dokonce prohlášen Vladislavem Jagellonským za zemského škůdce a v roce 1509 byla proti němu svolána zemská vojenská hotovost a následně byla Gutštejnům značná část majetku odebrána.
Teprve Burianův pravnuk Albrecht z Gutštejna obnovil prestiž rodu. Stal se nejvyšším mincmistrem a oddaným stoupencem krále Ferdinanda I. Habsburského. Mimo jiné byl také poručníkem mladého Viléma z Rožmberka, jemuž věnoval vlastnoručně psaný traktát O lásce k Bohu a bližním. Co se týče jeho syna, jablko padlo daleko od stromu - byl to pověstný rváč Kryštof ml. z Gutštejna, jenž byl v roce 1545 zabit v souboji.
V době stavovského povstání se Gutštejnové obrátili k Habsburkům zády a stal se stoupenci Fridricha Falckého. Proto po bitvě na Bílé hoře o většinu svého majetku přišli a o století později, konkrétně v roce 1747, vymřeli jako chudý a poměrně nevýznamný rod. Dodnes však jejich bývalou rodovou slávu dokládá monumentální zřícenina jejich rodového hradu Gutštejna.
Rodový hrad Gutštejn byl v majetku Gutštejnů až do roku 1549 a tehdy byl (již jako pustý) prodán rodu Elpognarů z nedalekých Bezdružic. Zříceniny byly částečně upraveny na počátku 20. století.
Hrad dnes
Hrad, jenž vznikl kolem roku 1300, byl budován v několika stavebních etapách. Dodnes je jeho dominantou hranolová věž se zaoblenými rohy. U ní stál starší palác a naproti němu mladší palác. Jih jádra chránil parkán, rozšířený na východě do nádvoří. Dále se zachovaly pozůstatky hospodářské budovy a v předhradí sklep vytesaný ve skále.
Stojí za návštěvu nejen kvůli sobě, ale i kvůli přírodnímu parku Hadovka s několika chráněnými územími a řadou dalších památek v okolí. Zlatavě zářící siluetu hradu uprostřed moře zelených borovic si jistě zamilujete.
Foto: Vladislav Dudák, rytina z Heberových „Hradů..."
