Hrad, jenž měl být prezidentský, otevřel své brány

Obyvatelům a návštěvníkům Paříže je znovu zpřístupněna významná středověká památka - hrad ve Vincennes, který otevřel brány po dvanáctiletém restaurování, jež stálo sedmnáct milionů eur (asi 475 milionů korun). Je to součást velkého zámeckého areálu ve Vincennes, o kterém by Francouzi nepochybně slyšeli častěji, kdyby byl generál Charles de Gaulle prosadil svůj nápad udělat z něj prezidentské sídlo.

Hrad na okraji Paříže, postavený ve 14. století, se chlubí údajně nejvyšší věží svého druhu v Evropě - měří padesát metrů. Spolu s londýnským Towerem je to jeden ze dvou velkých královských "donjonů", které se na kontinentě zachovaly.

Během nákladné obnovy byla věž stabilizována a do původního stavu byly uvedeny vnitřní prostory, ze kterých král Karel V. (1364-1380) vládl celé Francii. Ještě do příštího roku bude nutné počkat na otevření sousední, poněkud pozdější gotické kaple, která byla poškozena při bouři v roce 1999.

Do Vincennes ještě jezdíval Ludvík XIV., ale po dokončení Versailles už tam spíš posílal své vězně, mezi nimi i ministra financí Nicolase Fouqueta, známého z pokračování Tří mušketýrů. Jako vězení sloužila věž i později, třeba i pro markýze de Sade. Nápisy vězňů na zdech byly zachovány.

De Gaulle chtěl v 60. letech do Vincennes přenést prezidentské sídlo, protože Elysejský palác mu prý nepřipadal dost prestižní, ale zůstalo jenom u nápadu.

V Paříži se teď restaurují ještě dvě významné historické památky - pozdně gotická věž svatého Jakuba, která už se klube z lešení, a strohá, 750 let stará kolej řádu bernardýnů, ze které bude církevní kulturní středisko.

Foto: ČTK