Neustálá přítomnost oceánu a střídání přílivu a odlivu formovalo malý ostrov Aix. Osamělý kousek země v zátoce Pertuis d´Antioche. Na západě ohraničený jen horizontem a krytý oběma poloostrovy Ré a Oléron. Vonící, stinný piniový les se táhne podél severního pobřeží s malými zátokami, tamaryškovými keři a mírně se svažujícími plážemi. Divoká okrasa, která je obměňována zelenými vinicemi a úrodnými zeleninovými záhony. Poté následují už bílé písčité pláže tu a tam se zelenohnědými ústřicovými ložisky. Když odliv uvolní širokou zátoku, začne se čilý shon lovců ústřic, kteří se svými čluny vyjíždějí od malých chat za svou prací. 
Během válečných střetů na přelomu 17. a 18. století, které se odehrály mezi Francií, Holandskem a Anglií, dostal Aix strategický úkol chránit přístup k ústí Charente a válečné přístavy s doky - Rochefort a Brouage proti útokům z moře. Ještě dnes jsou pro panorama zátoky charakteristické zbytky opevnění mohutných pevností Boyard a Enet, které prosluly díky dobrodružné televizní soutěži. V příkrém rozporu s těmito vojenskými relikviemi je však ostrov sám: Le Bourg, pevnost Vauban v nejjižnějším cípu ostrova Aix je porostlá kvetoucími keři.
V jediném městečku na ostrově, jehož nízké, bíle natřené domy s modrými a zelenými okny se k sobě pevně tisknou, si člověk vzpomene na malého Korsičana. Jako císař dal v roce 1808, na počátku své slávy, podnět k obnovení zdí pevnosti. Tenkrát ani v nejmenším netuš il, že se na Aix vrátí - jako vězeň pod anglickou ostrahou strávil na Aix čtyři dny, než nastoupil svou cestu do vyhnanství na Svaté Heleně. V domě Gourgaud, kde tehdy bydlel, dnes "Maison de l´Empereur", najdeme Napoleona ve všech možných variacích - ze sádry, v bronzu, v oleji, na koni, v obvykl póze vojevůdce i umírajícího. Tady, v dopise princi-regentovi napsal tak ony historické věty, v nichž objasňoval svou definitivní porážku. O několik metrů dále v téže ulici v Africkém muzeu můžeme obdivovat jeho vycpaného velblouda. Baron Gourgaud, scestovalý přítel Afriky, zde vystavil svou etnologickou a zoologickou sbírku, mimo jinými i zvíře, které nosilo císaře během jeho tažení do Egypta. 
Měkké světlo dodává sluncem vybledlým okenicím na bílých domečcích kolem malého románského kostela Sv. Martina pastelové tóny. V zahrádkách vepředu se od zdí odrážejí nepřekonatelně pestré, vysoké slézy. Nádherná kombinace barev, kterou dokresluje slaný mořský vítr. Procházka městečkem s pevností, káva na jedné z teras na slavkovském náměstí Place d´Austerlitz, pozdravy domů a pak už na kole vstříc ostrovu.
Příjezd: Trajekt potřebuje 25 minut z Fouras-les-Bains, ležícího na pevnině nebo z Boyardville/Oléron. Během letních měsíců jezdí až pětkrát za den. Při cestě na ostrov však zůstane auto na pevnině.
Cena: 10 Euro
Tip: Vyplatí se půjčit si hned u přístavu kola a objevovat na nich rovný ostrov z perspektivy sedla! K objetí ostrova, velkého asi 133 ha, po stezce pro pěší, která ho obepíná jako pás, není třeba více než dvou hodin. Později, když se ohlásí hlad, může člověk zamířit do jedné z malých restaurací a pochutnat si na čerstvě ulovených ústřicích, humrech, langustách a jiných plodech moře.
