Kašperské Hory leží sice na Šumavě (v okrese Klatovy) v nadmořské výšce 740 metrů, ale název nemají od hor, ale od dolování; podobně jako například Kutná Hora, Zlaté Hory a řada dalších.
Těžilo se zde zlato, ale dnes je tím nejcennějším, opravdovým zlatem, samozřejmě příroda a památky. Město se mimo jiné pyšní tím, že je nejvýše položeným gotickým městem v Čechách.
O městě
Osada zde vznikla již na přelomu 13. a 14. století u rýžovišť a zlatodolů. První zmínka ovšem pochází až z roku 1337, kdy zdejší dolování prožívalo konjunkturu. Již Jan Lucemburský obdařil městečko (německy Bergreichenstein) různými privilegii a Karel IV. Kašperským Horám také přál.
Velmi důležité bylo například jeho nařízení z roku 1366. Císař v něm přikazuje, aby všichni kupci cestující po zemských stezkách z Pasova přes Kvildu do Čech, zůstali v Kašperkách přes noc a povinně zde vystavili k prodeji své zboží. Kdo neuposlechl, musel zaplatit pokutu sto hřiven zlata, z čehož polovina měla připadnout královské komoře a polovina městu.
Na ochranu zemské stezky dal panovník nedaleko vybudovat mohutný hrad Kašperk (původně Karlsberg čili „Karlova hora").
I ostatní panovníci si města se zlatodoly vážili, jak by ne. Avšak teprve roku 1584, kdy už dolování upadalo, se Kašperské hory staly královským horním městem. Žádný úpadek však nenastal, protože se město bystře přeorientovalo na obchod, později i sklářství, papírenství ap.
Bývalé okresní město si udrželo prestiž i v nové době. Osudovou změnu přineslo až vystěhování zdejších německých obyvatel. Již dlouho jsou však Kašperské Hory opět živým městem.
Roku 1992 byla ve městě vyhlášena památková zóna.
O dolování
V okolí města se nachází řada stop po staré důlní činnosti - zbytky štol, pinky (propadliny po dolování), sejpy (terénní navážky po rýžování) ap. Největší rozkvět dolování spadá do doby 13. a 14. století. Podle údaje, že králi Janu Lucemburskému město poskytlo pro dobývání bavorského hradu Landshutu 600 ozbrojených havířů (havíři se při dobývání hradeb a kutání podkopů vždy hodili) lze usuzovat, že rozsah dolování byl tehdy opravdu obrovský. Později dolování upadalo a v roce 1846 byly zlatodoly uzavřeny.
Od 80. let se prováděl geologický průzkum ražbou štoly nazvané Mír a později přejmenované na Naději. V roce 1998 však byla štola opuštěna.
A o památkách
Půvabnou a cennou stavbou je renesanční radnice s třemi barokními štíty a se štíhlou vížkou uprostřed. Na náměstí stojí gotický kostel sv. Markéty, později upravovaný.
Pozoruhodný je gotický kostel sv. Mikuláše západně od města, s nástěnnými malbami a dřevěným, bohatě malovaným stropem z přelomu 17. a 18. století. Kostel má skvělou akustiku, a tak se zde pořádají zde koncerty duchovní hudby.
To samozřejmě není všechno, ale lepší, než číst výčty, je zajet se sem podívat.
Kohoutí kříž
Zajímavostí Šumavy jsou tzv. stašské neboli kohoutí kříže. Klasický výjev Ukřižování je zde doplněn symboly Kristova umučení - hřeby, kladivem, kopím, hubkou s octovou vodou a dalšími. Na vrcholu kříže je umístěn kohout jako připomínka, že sv. Petr třikrát zapřel Krista.
Jeden z nejpozoruhodnějších kohoutích křížů najdeme u zdi kostela sv. Markéty na náměstí. Byl vytvořen kolem roku 1890 ze stříhaného plechu a kujného železa. Kohout zde sedí na hodinách, které ukazují tři hodiny - čas, kdy Kristus zemřel. Atributy Kristova umučení jsou zde mimořádně početné; nechybí navíc ani halapartna, žebřík a lopata.
Tento kohoutí kříž původně stál v nedalekém Nicově, kde byl však v 60. letech stržen vandaly. Nyní je v Nicově umístěna jeho kopie. Jiný obdobný kříž najdeme v nedaleké Úbislavi.
Tři tipy, kam v Kašperských Horách a okolí
1. Naučná stezka „Cestou zlatokopů" (cca 7,5 km)
2. Muzeum Šumavy v Kašperských Horách, mj. s cennými sbírkami starého umění
3. Hrad Kašperk
Foto: Vladislav Dudák (kříž, muzeum) a Informační server ŠumavaNet.cz (kostel a štola), CzechTourism.com
