Před sto dvaceti lety byl založen Klub českých turistů. Díky němu má Česko jednu z nejhustších sítí turistických tras v Evropě. Klub českých turistů vznikl 11. června 1888 v pražském pivovaru a vinárně U Halánků (dnes Náprstkovo muzeum). Prvním předsedou byl cestovatel a vlastenec Vojta Náprstek.
Největší rozmach zažil ve 30. letech 20. století, kdy měl sto tisíc členů. Po roce 1948 byl KČT nejdříve násilně včleněn do Sokola a pak i se Sokolem zrušen. Jako samostatná organizace byl obnoven až v roce 1990.
Husté sítě díky Klubu
země | trasy na 1000 km2 |
Švýcarsko | 1453 |
Rakousko | 525 |
Česko | 505 |
Klubu českých turistů vděčí Česko za jednu z nejhustších sítí turistických cest na světě. První značenou cestu vytvořili kluboví značkaři už v roce 1889 v údolí Vltavy kolem Svatojánských proudů. Krátce poté byla vyznačena cesta z Karlštejna do Berouna, která existuje dodnes.
Zpočátku se trasy značily pouze červenou, což při křížení cest vytvářelo zmatek. Pproto se začalo značit modrou barvou a od roku 1916 i zelenou a žlutou. První dálková cesta vznikla roku 1912 na trase Praha-Brdy-Šumava.
V Česku je dnes vyznačeno necelých 40 000 kilometrů pěších tras, více než 31 000 kilometrů tras pro cyklisty (ty značí i další organizace), přes 380 kilometrů lyžařských a 130 kilometrů jezdeckých tras. Právě propojení jednotlivých druhů tras je unikátní. 
"Jsme zřejmě jedinou zemí, kde je v jednom systému rozšířeno značení také o cyklostezky a lyžařské trasy," odhadl předseda Klubu Jan Havelka.
Náklady na značení hradí ministerstvo pro místní rozvoj, případně jde z dotací krajů (loni stálo značení a údržba tras skoro 15 milionů). O obnovu značení se stará přes 1380 značkařů pěších tras a 330 značkařů cyklotras.
Směrovky: udávat kilometry, nebo hodiny?
Složitým vývojem prošly i turistické směrovky. Původní nápisy na stromech a plotech vystřídaly dřevěné a dnes kovové směrovky, přičemž údaje o vzdálenostech byly v českých zemích uváděny v kilometrech, na Slovensku v hodinách. Nyní je v Česku asi 60 000 směrovek a tabulek, 3150 směrovníků (rozcestníků) a 1640 nástěnných map ve stojanech nebo rámech.
KČT a "tajné" mapy
V roce 1935 začal KČT ve spolupráci s Vojenským zeměpisným ústavem vydávat edici turistických map, jejímž základem byly vojenské mapy v měřítku 1:75.000. Když byl násilně vtažen do Sokola a jeho majetek připadl sjednocené tělovýchově, skončilo také vydávání map, které byly staženy z prodeje jako tajné.
Mapy začal klub vydávat až po 42 letech, když byly vojenské mapy odtajněny. Takzvaná zelená edice pěších turistických map v měřítku 1:50.000 má celkem 93 titulů.
Kopie eiffelovky
Hlavně ve dvacátých a třicátých letech klub stavěl ubytovny a chaty a vlastnil desítky rozhleden a hradů, mimo jiné i Trosky a slovenské Strečno. Díky KČT byla také v Praze postavena Petřínská rozhledna.
Jednou z prvních velkých akcí klubu byl totiž výlet do Paříže na Světovou výstavu v roce 1881. Nejvíce se jim líbila Eiffelova věž, a proto se rozhodli, že si postaví také takovou: turistickou rozhlednu na vrcholu pražského Petřína. Ta byla otevřena 20. srpna 1891 a je asi pětkrát menší než její vzor.
Foto: Robert Zlatohlávek, Profimedia, Wikipedia
