Moskva nebyla vždy hlavním ruským městem. Od 11. do 15. století se carskému Rusku vládlo z Velikého Novgorodu - z města ležícího necelých 200 kilometrů jižně od Petrohradu na břehu jezera Ilmeň.
Novgorod rozděluje nevelká řeka Volchov, která ústí do Ladožského jezera. Metropole leží v naprosté rovině obklopená jezery. V samotném městě se prolíná zářná minulost, kterou dokládají četné sakrální památky, se současnou přetrvávající apatií Rusů, na niž ukazují polorozpadlá torza dříve blyštivých svatostánků.
Zastavený čas
Symboly pravoslavného náboženství tu jsou téměř na každém kroku. Dominuje jim Katedrála sv. Sofie, která je velkolepou připomínkou silného náboženského založení zdejšího kraje. Kromě toho je i vzpomínkou na krušné chvíle christianizace obyvatel Novgorodu, kteří uctívali slovanské bohy.
Příchod křesťanství se v té době neobešel bez velkého krveprolití. Pohled na chrám dnes bere dech. Když se slunce odráží ve zlatem pokryté největší kopuli a stříbrné odlesky čtyř menších dotvářejí hru světel, jako by se čas zastavil. Katedrála vznikla na počátku 11. století a je ryze kamennou stavbou. Její jednoduchý a strohý vzhled dal vzniknout později se rozvíjejícímu novgorodskému stylu. Pro něj jsou charakteristické velké rozměry a bohatá, ale přitom jednoduše ztvárněná výzdoba. I přes slabé světlo, které proniká zvenčí, je možné vidět detaily interiéru, kterému dominují zejména pravoslavné ikony. Na západní vnější straně najdeme nádherné bronzové dveře, do nichž jsou vytepány biblické scény. Kousek od katedrály je na kamenných blocích postaveno několik různě velkých zvonů připomínajících kamennou zvonici, která v minulosti stála při katedrále.
Většina kostelů ve městě byla postavena v novgorodském stylu. Výjimku tvoří dřevěné kostelíky ze 16. století, které zde postavili dřevorubci ze severu, z oblasti nad Petrohradem. Dnes je z těchto staveb skanzen a turistické lákadlo.
Nedaleko sněhobílé katedrály leží městské centrum - novgorodský Kreml. I dnes dohlíží na dění v centru nadlidsky velký Lenin. Centrum je ohraničeno vysokou cihlovou zdí s nepravidelně rozmístěnými strážnými věžemi. Za touto hradbou stojí též Monument tisíciletí Ruska, vzpomínka na legendárního prince Rurika, zakladatele města. V okolí monumentu je dnes už možné koupit podobiznu varjažského knížete v jakémkoliv provedení.
Město svatostánků
Novgorod sice v překladu znamená „nové město“, ale patří mezi nejstarší sídla celého Ruska. Byl založen na sklonku 9. století normanskými Vajgary. Těm v té době vládl zmíněný vůdce Rurik z Jutska. Ve 12. století byl v tehdejší Rusi Novgorod největším městem. Proslul především svou kostelní architekturou a bohatě zdobenými pravoslavnými ikonami. Velká část těchto staveb stojí do dnešních dní. V době největšího rozkvětu města, v 16. století, bylo v Novgorodu a blízkém okolí na 150 různých kostelů.
V pozdním středověku odolala rodící se ruská říše s Novgorodem v čele nájezdu mongolských kmenů z východu i barbarským vpádům germánských etnik. Od konce 17. století město své postavení postupně ztrácelo. Petrohrad, který začal vznikat na počátku následujícího století na zelené louce na pokyn Petra Velikého, později převzal otěže hlavního města a z Novgorodu mizelo i kupectví. Co však i po ztrátě výsadního postavení stále přitahovalo, byly právě pravoslavné chrámy se svou spiritualitou.
Co se Němcům nepovedlo ve středověku, dohnali za druhé světové války, kdy město systematicky zničili. Jeho obnova jako důležité části národního kulturního bohatství byla pro poválečnou ruskou vládu prioritou. Krátce po začátku studené války nicméně přísun financí ustal. Obnova všech poničených památek se zpomalila a načas zastavila.
Dnes téměř čtvrtmilionové město je provinční metropolí středozápadního Ruska. Po pádu Sovětského svazu se Novgorod dostal do vakua, kdy se nevědělo, co bude zítra. Na sklonku devadesátých let se situace změnila. Z města se stává centrum vzdělanosti a částečně také obchodu a přibylo opravených památek. Díky tomu si sem cestu nachází stále více turistů, kteří tu objevují hloubku ruské duchovní kultury.
* * *
TURISTICKÉ INFORMACE
Česká republika má s Ruskou federací vízovou povinnost. Obecně platí, že o výdej ruského víza mohou občané České republiky požádat na diplomatických misích Ruska, tedy například na Velvyslanectví Ruské federace v Praze nebo na ruském konzulátu v Brně. Byrokratické překážky nejsou tak velké jako v případě žádosti o víza do USA, ale úsměvem úředníci také moc neplýtvají. Pro individuální pobyt v Rusku je nutné pozvání. Cena turistického víza se pohybuje kolem 2000 korun. Při vlastním pobytu v Rusku je dobré mít vždy při sobě krabičku cigaret - i tehdy když turista není kuřák.
Ubytování v Rusku je docela drahé a v hotelích se standardním vybavením je nutno počítat s poplatkem za noc v rozmezí od 150 do 300 dolarů.
Nedoporučuje se kupovat u prodejních stánků alkoholické nápoje a kuřivo. V mnohých případech jde o pokoutně vyrobené zboží.
WWW TIPY
• www.novgorod.ru - oficiální stránky města, rusky a anglicky
• www.mzv.cz - aktuální informace o cestování do Ruska na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR
• eng.tourism.velikiynovgorod.ru - stránky turistické kanceláře města, v angličtině
Autor, foto: Miroslav Loup
