Na břehu Mže v Plzni-Křimicích stojí barokní zámek s kdysi zdobným čestným dvorem a se zámeckým parkem - místem příjemných procházek. Původně zde stávala tvrz, připomínaná již v roce 1245, přestavěná a rozšířená za pánů z Vrtby na barokní zámek. Jeho projektantem byl zřejmě František Maxmilián Kaňka a František Ignác Prée, tedy architekti navýsost renomovaní. Majetková rarita
Zámek v Křimicích nebyl za celou svou dlouhou historii ani jednou prodán, což je značně výjimečné. Byl pouze odkazován, děděn, roku 1948 znárodněn a v roce 1994 restituován. Proto se zde od postavení zámku vystřídaly pouze dva šlechtické rody - pánové z Vrtby a od roku 1830 Lobkowiczové. Vrtbové opatřili roku 1811 barokní zámek klasicistními fasádami a dali vystavět neobvyklou věžovou nástavbu uprostřed zámeckého průčelí.
Úpadek a pomalé znovuzrození
V době vlády KSČ se o zámek příliš nepečovalo. Nejdříve jej vlastnil státní podnik Škoda Plzeň. I když by se zdálo, že je to přece jen lepší osud, než kdyby zde hospodařilo JZD, příliš to zámku nepomohlo. Škodovka zde zřídila internát, což znamenalo postupné zničení interiérů a zničení i rozkradení mobiliáře. Poté byl zámek majetkem Domovů mládeže v Plzni a od roku 1974 Západočeského muzea. Pak již aktivně nebyl ničen, ale k opravě také nedošlo.
A tak přirozenou cestou chátral dál, stejně jako zámecký park. Současný majitel Jaroslav Lobkowicz proto restituoval poloviční trosku s „vybydlenými" místnostmi, místy narušenou statikou, zdevastovanou rokokovou kaplí Povýšení Svatého Kříže a s rozpadajícími se cennými barokními sochami Lazara Widmana a dalších umělců. Náklady na rekonstrukci byly v době restituce odhadovány na 120 milionů korun.
Zámek je dnes staveništěm, z něhož se zdvíhá již opravená průčelní věž. Z důvodů bezpečnosti není veřejnosti přístupný ani jeho čestný dvůr. Zámecká zahrada je však v odpoledních hodinách otevřena všem a každoročně se v ní pořádají divadelní slavnosti.
Rarita v bednění
Raritní je barokní jezdecká socha sv. Jiří - patrona rytířů, stojící na čestném dvoře. Jejím autorem je Lazar Widman a jde o největší kamennou jezdeckou sochu v českých zemích. Prohlédnout si ji ale nemáte šanci, neboť kvůli neodbornému restaurování se v povětří rozpadá a je tedy zabedněna. Jaký bude její osud, zatím nelze říci.
Od stejného sochaře pochází i sochařská výzdoba čestného dvora, ale také pozoruhodné sousoší Piety na návsi před zámkem.
Pivo a zelí
Součástí křimického lobkowiczkého majetku je i zdejší pivovar, v němž se dnes vyrábí kyselé zelí, z jehož prodeje zámecký pán pozvolna financuje opravu svého sídla. Památkově chráněna je bednárna zámeckého pivovaru (čp. 55).
Foto: Vladislav Dudák, rytina z publikace Čechy (J. Otto).
