Na území Krkonošského národního parku (KRNAP) od pátku platí zákaz vstupu k přezimovacím obůrkám jelení zvěře. Opatření bude platit do 30. dubna a omezí průchod po některých turistických stezkách.
Zákaz vstupu se týká v Krkonoších například žluté turistické stezky z Horních Lysečin směrem na Malou Úpu do lokality Cestník nebo zelené nad Michlovým Mlýnem podél Dřevařského potoka. Správa KRNAP upozornění zveřejnila na svých webových stránkách.
Správa parku odůvodnila opatření u 17 obůrek ochranou jelení zvěře. "Zákaz vstupu do blízkosti obůrek vydáváme pravidelně. Zajištění klidu (jelení zvěře) je nutné i proto, aby se na relativně malém oploceném prostoru neplašila, nezpůsobovala si zranění," uvedl mluvčí národního parku Radek Drahný. Z obdobných důvodů je podle něho omezen přístup i k některým krmelcům pro srnčí zvěř.
Obůrky začaly vznikat, protože jelen kvůli lidským zásahům na úpatí Krkonoš ztratil přirozené migrační trasy, v létě do hor a v zimě do podhůří. Obory tak zachycují více než 90 procent krkonošské populace jelení zvěře migrujících do nížin, kde je myslivci přikrmují a umožňují jim přežít drsnou zimu. Na české straně Krkonoš v oblasti Správy KRNAP žije odhadem 400 jelenů.
Myslivci národního parku shromažďováním jelenů do zimovišť pomáhají předcházet ničení lesních porostů. Když napadne sníh, zvěř nemá co jíst a může působit škody v lese. "Aby tyto škody nevznikaly, tak je lépe zvěř na zimu koncentrovat v místě, kde má klid, je přikrmována a je pod odborným dohledem," uvedl Drahný. Kompletní seznam a bližší informace o zákazu vstupu jsou na webu národního parku http://www.krnap.cz/omezeni-na-cestach/.
Krkonošský národní park vznikl v roce 1963 a společně s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55 tisících hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Nejpřísněji chráněná první zóna má téměř 7 tisíc hektarů a pohyb v ní je povolen pouze po značených cestách.
