Obří kovové chapadlo nabírá šrot z mnohatunové hromady, zatímco novodobý rytíř ve svářečském brnění kus od něj rozřezává obrovské pláty plechu. Nezneklidněn tím, že mu za zády v dunící peci exploduje při teplotě nad 1500 °C pestrá směs, která se postupně přeměňuje ve vytékající ocel… V lucemburské továrně vzdálené stovky kilometrů od Londýna se právě rodí další část nové dominanty města nad Temží.
Zmačkaná věž, Hromada šrotu - i takové názvy si už vysloužila ocelová věž, která nyní vyrůstá nad londýnským olympijským stadionem a má se stát jednou z budoucích dominant města. Stavba překvapivých tvarů bude vysoká 115 metrů, tedy zhruba o čtvrtinu vyšší než americká Socha svobody a téměř dvakrát tak vysoká jako Petřínská rozhledna. Očekávání s ní spojená jsou veliká: "V prvním roce by mohla přilákat až milion návštěvníků," říká Andrew Altman ze společnosti OPLC, která bude zajišťovat využití olympijských staveb po skončení her.
Z děla na vrchol věže
Návštěvníci věže ArcelorMittal Orbit složené z nepravidelných smyček mohou očekávat pestré zážitky. Její autor, monumentálními díly proslavený jedenašedesátiletý umělec indického původu Anish Kapoor, při svých instalacích opakovaně pracuje i s pocity úzkosti či neklidu. Na předloňské londýnské retrospektivě vystřeloval například z hlučného děla kusy červeného vosku přímo na výstavní zeď a v minulých dnech nechal v Paříži "polykat" návštěvníky několik desítek metrů velkou nafukovací sochou, připomínající někomu velrybu a jiným zase dělohu.
"Našim cílem je, aby ještě dlouho potom, co olympiáda skončí, měl východní Londýn ohromující atrakci, kterou ihned poznají lidé z celého světa. Bude to skvělý symbol," doufá londýnský starosta Boris Johnson. Nyní budovanou vyhlídkovou věž, která bude z každé strany vypadat jinak, vybrala porota v mezinárodní soutěži z pěti návrhů. Na její stavbu má být použito zhruba 1500 tun oceli a starostovi může dělat radost i to, že ušetří: z očekávaných nákladů ve výši zhruba 22 milionů liber (přes 600 milionů korun) má celých 19 milionů uhradit společnost ArcelorMittal. Největší světový výrobce oceli, vlastněný indickým miliardářem Mittalem, si od svého daru slibuje pochopitelně reklamu.
Sny versus realita
Zatím věž, sevřena třemi vysokými jeřáby, jen naznačuje své příští možnosti. Původní umělecké plány na revoluční, opticky nestabilní stavbu, která nebude oproti jiným jen vertikálně směřovat vzhůru, musely v lecčems ustoupit schopnostem inženýrů a požadavkům na bezpečnost. Ostatně i červená barva stavby měla být podle jejího spolutvůrce Cecila Balmonta původně prý čokoládová. "Designerské nápady narážely na konstrukční omezení… Sjednotit různé představy nebylo jednoduché," připouštěli v těchto dnech v Londýně Balmont i jeho kolegyně Kathryn Findleyová.
Nakonec zvolená červená ale nositeli prestižní Turnerovy ceny z roku 1991 Anishi Kapoorovi svědčí, což dokázal naposled i se svou pařížskou "velrybou-dělohou". Na vyhlídkovou terasu Orbitu by se v budoucnu mělo dostat prý až 700 lidí za hodinu. Koukat budou moci nejen do dalekého okolí, ale průzorem v podlaze i pod své - někdy možná lehce roztřesené - nohy.
Věž-socha zatím, rok před startem londýnské olympiády, přesáhla polovičku. "Nyní měří zhruba 72 metrů. Roste tedy průměrně čtrnáct metrů za měsíc," odhadl na dotaz on-line deníku TÝDEN.CZ jeden ze stavebních dělníků. Již v tuto chvíli tedy konstrukce přesahuje o zhruba deset metrů vedle stojící nový olympijský stadion s kapacitou 80 tisíc diváků.
V září by věž, která spolyká prý až 35 tisíc šroubů nebo 20 tisíc litrů barvy, měla dosáhnout své téměř stopatnáctimetrové konečné výšky (což bude zhruba polovina pařížské Eiffelovy věže). V dubnu by pak měla být s předstihem před červencovým startem olympiády definitivně dokončena a bude moci začít čekat na první návštěvníky.
