Tvrdím, že Máchovo jezero je české moře. Možná, že některé přehradní nádrže mají dnes větší plochu než oněch 278 hektarů vodní hladiny mezi zříceninami hradů Bezděz a Jestřebí. Možná, že na březích Lipenské či Slapské přehradní nádrže tráví dovolenou víc lidí než v Doksech, Starých splavech, chatové osadě Bílý Kámen a kempu Klůček dohromady. Ale jak dlouho?
Máchovo jezero založil král Karel IV., když mu bylo padesát let. Dlouhých šest století se pak původní Velký rybník zmenšoval a postupně měnil v rekreační oblast, až před 170 lety stanul na jeho březích mladý český romantický básník. Okouzlen krajinou i přírodou nechal se inspirovat ke svému nejlepšímu literárnímu dílu. Proto dnes z přístaviště Hynek brázdí vody jezera od května do října vyhlídkové parníky s názvy Máj, Hynek a Jarmila, ubytování a restauraci nabízí hotel Karla Hynka Máchy a nad pláží ve Starých Splavech se vypíná Jarmilina skála.
Doksy a Staré Splavy
Věhlasné město Doksy na jedné straně jezera a letovisko Staré Splavy na straně druhé jsou si podobné jako nebe a dudy. Zatímco rušné Doksy spolu s přilehlými kempinky, pulsující dopravou a davy koupěchtivých návštěvníků se více než prázdninové oáze klidu a odpočinku podobají lidskému mraveništi, pohodové Staré Splavy stále ještě připomínají mimo hlavní komunikaci ostrůvek pokoje a míru. I když zejména o prázdninových sobotách, kdy se střídají rekreanti v týdenních turnusech, a také o Starosplavské pouti, dokážou automobily a motorky být i zde řádně nepříjemné.
Lidé šlapou na kolech z místních půjčoven, děti jezdí na kolečkových bruslích, malí i velcí hrají badminton a líný tenis na ulicích, kam automobily víceméně nesmějí. Kvetou adrenalinové sporty a lezení ve výškách. Na vodě šlapou ti, kdo si pronajali šlapadla, předhánějí se s veslaři na lodičkách a kánoích, za bezvětří také s katamarany, a společně krouží kolem dvou magicky přitažlivých bodů nad hladinou: Kachního ostrova a Myšího zámku. Racci se chechtají nad hlavami surfistů padajících co chvíli do vody, vosy obtěžují naháče na plážích i u bazénů, drobotina vřeští blahem na toboganu a čeština se mísí s němčinou a holandštinou ve frontách na zmrzlinu a pivo.
Je milé, že nabídka všeobecně dostupných požitků a radovánek u Máchova jezera se rok co rok rozhojňuje. Nové restaurace a cukrárny vyrostly a dál přibývají jako houby po dešti, stavějí se a renovují honosné domy či jen skromné zahradní ubikace, přezdívané jejich sezonními nájemníky "kozí chlívky". Ubytovatelé marně bojují s pořadateli diskoték, technoparty a různých jiných hudebních produkcí, které až příliš často burácejí dlouho do noci. Každý hledí, jak by si přivydělal. Slovenským obchodníkům s ovocem a zeleninou se vyplatí nabízet své výpěstky za pár korun tady, sedmdesát kilometrů severně od Prahy, když domácí pěstitelé a prodejci nejdou sami za zákazníky. Podobně Vietnamci dělají dobré obchody v místech, kde byly uzavřeny staré prodejny.
Tuzemský návštěvník s potěšením konstatuje, že ačkoliv hranice s cizinou jsou blízko, nedochází k žádné invazi našich sousedů do těchto bohulibých končin české země, kam cesta z Drážďan trvá autem zhruba dvě a půl hodiny. Zahraničních turistů je zde pochopitelně o něco víc než v minulosti, cítí se pochopitelně o mnoho lépe než dřív, lépe bydlí a jedí, dvojjazyčné nápisy jsou samozřejmostí. Avšak již letmý pohled naznačuje, že turistická smetánka z Německa, Holandska a odjinud k nám nespěchá. Západoevropané jezdí k Máchovu jezeru především ušetřit a ujistit se, že jejich eura mají v Čechách sílu. A stačí podívat se na cestovatelské servery v němčině nebo holandštině, na kterých si návštěvníci vyměňují své čerstvé a konkrétní zkušenosti z návštěvy toho či onoho hotelu a restaurace, aby bylo zřejmé, že tito hosté odjíždějí od Máchova jezera v zásadě spokojeni. Jak by také ne: zkuste se místních pamětníků zeptat třeba na to, čím byl dříve zdejší hotel Port tonoucí v zeleni, nebo jak se původně jmenovala mamutí zotavovna Bezděz a kdo se do ní jezdil rekreovat.
Sinice
Je skutečností, že Máchovo jezero s oblibou vláčí na svých stránkách český tisk kvůli výskytu sinic ve vodě. Ano, podobně jako v bezpočtu dalších krásných vodních nádrží od Aše až po Horní Bečvu ani v českém moři pod Jarmilinou skálou se nedaří zatočit s touto metlou středoevropské turistiky. Na rozdíl od obhospodařovatelů mnoha jiných přírodních koupališť v ČR však podnikaví ubytovatelé kolem Kachního ostrova a Myšího zámku našli účinnou zbraň v boji se zeleným vodním zákalem - a tou jsou bazény. V deštivém a chladném létě představují jistotu za všech okolností a nejmladší pokolení jim dává přednost tak jako tak. A kromě toho, kolik je českých vodních nádrží bez zákeřných sinic, na něž by se v horkých letních dnech nevztahovalo ono kouzelné úřední varování "zhoršené smyslově postižitelné vlastnosti vody"?
Vyhlídka Lázeňský vrch
Nejlíbeznějším zákoutím Starých Splavů je vyhlídka zvaná Lázeňský vrch. Penziony s romantickými názvy tu vyrovnány vedle sebe zhlížejí na vodní hladinu, borové lesy, pískovcové skály a dominantu celého kraje, sedm set let starý gotický skvost Bezděz, na kterém o víkendu 12.-13. září budou letos naposledy bojovat šermíři při Dnech evropského dědictví.
Až vejde ve známost, že po pláži ve Starých Splavech se s oblibou léto co léto procházel herec Oldřich Nový, po tenisových kurtech proháněl své tělo spisovatel Karel Štorkán i jiné celebrity a že tu ve skutečnosti prožívají svá dobrodružství hrdinové kresleného Čtyřlístku(Blaťák = Máchovo jezero, Třeskoprsky = Doksy, Bezub = Bezděz), možná se dočkáme dalších kreativních názvů a pojmenování.
Foto: Lucie Pařízková, Petra Mášová, archiv, Robert Sedmík
