Je věčná škoda, že malajské slovo jaya, "úspěšná, úspěšný", nemůže brát nikdo příčetný vážně. Poťouchlého Čecha pobaví dvojnásob. V Malajsii je totiž "úspěšné" všechno a na každém kroku. Nevěříte? Stačí se podívat na poutače obchodů v libovolném malajsijském městě nebo zalistovat telefonním seznamem. Úspěch v takové koncentraci nenamíchal ani Československý filmový týdeník z padesátých let. Jenomže v Malajsii není úspěch trapný. Takže upatlaná indická vývařovna s židlemi z oranžového plastu se může úplně klidně jmenovat "Úspěšná kavárna", jedna ze stanic kualalumpurské nadzemky (samozřejmě "Úspěšné") "Úspěšná Asie" a ohromný technologický komplex "asijského Silicon Valley" Cyberjaya.
Malajsijci myslí ve velkém a velkolepě lepí vlastní identitu. Co jiného jim taky zbývá, když chtějí dál pohánět superbohatý stát bez národní historie, notabene poskládaný z tolika etnik, že původní Malajci netvoří ani polovinu populace.
Za to, že malajsijská identita není, můžou samozřejmě Britové. A Japonci, Portugalci, Holanďani a Thajci, kteří pevninskou Malajsii okupovali před nimi. Za malajsijské bohatství může státní ropa Petronas. Třetí nejbohatší muslimská společnost na světě leje ropné peníze do vlasti plným proudem a ropná sprcha svědčí hlavně metropoli.
Kuala Lumpur na první pohled vypadá jako Evropa s přidanou exotickou hodnotou. Ulice jsou čisté, voda z kohoutku pitná, lidé mluví anglicky a dopravní značení je tak sofistikované, že nezabloudíte, ani kdybyste chtěli.
Dokud si nesednete do "Úspěšné nadzemky" a schválně nepřejedete centrum. Pak na rumišti mezi lehce ohořelými paneláky a tlupou pouličních psů (ale s výhledem na půlkilometru vysoká dvojčata Petronasky) s lehkou nevolí zjistíte, že i tahle asijská královna je nahá.
Foto: Tereza Šimůnková
