Možná vám ten pohled vyrazí dech: na okraji moderního betonového města se najednou otevře pohled do vyprahlého členitého údolí se stovkami umělých jeskyní a do skal vytesaných staveb. Mezi tím se kroutí úzké silničky a pěšinky, občas vykoukne kostelní věž. Taková je Matera, podivuhodné místo ve vyprahlém vnitrozemí kraje Basilicata na jihu Itálie.
„Sassi" znamená kamení
Kdy začali lidé v Mateře vytesávat do zdejších měkkých vápenců první obydlí, není známo. Jisté ale je, že místo bylo osídleno již v paleolitu, znali jej staří Římané a Matera byla nepřetržitě osídlena po celý středověk. Po 2. světové válce žilo ve skalách Matery (místu se tu říká dodnes „Sassi", tedy kamení či skály) asi 20 000 obyvatel a situace již byla hygienicky neúnosná (řádila tu mj. malárie). Italská vláda se tehdy rozhodla obyvatele staré Matery přesídlit a postavit pro ně v sousedství nové město.
Tak se i stalo a ruch ve skalních obydlích Matery na několik dekád utichl. Teprve v 80. letech 20. století sem začali jezdit turisté a větší zájem světa o Materu znamenal až zápis na seznam památek UNESCO v roce 1993. Mezičas naštěstí neznamenal žádnou zásadní devastaci, skalní obydlí vesměs odolala zkáze a dnes můžeme celou monumentální zónu vidět v prakticky původní podobě.
Dolů do města
Oblast historických skalních obydlí Matery je volně přístupná. Budete scházet dolů do rozeklaného údolí, po silničkách a ulicích postavených na střechách níže ležících domů. Protože jen nepatrně skalních obydlí je dnes využita pro turistické účely, celek působí zcela autenticky. Ve staré Mateře napočítáte přes 100 kostelů a svatyň, z nichž největší je katedrála z konce 13. století. Ta stojí „volně" ve svahu, ale mnohé kostely jsou opravdové jeskynní chrámy, často se starobylými freskami na nepravidelných stěnách.
Matera |
 Zápis na seznam UNESCO: 1993Hlavní důvod ochrany: rozsáhlý soubor jeskynních a podzemních obydlí osídlený po několik tisíciletí. Doprava: Matera leží stranou hlavních dopravních cest. Trávíte-li dovolenou v některém z turistických středisek na pobřeží Tarentského zálivu, dojedete do města autem asi za hodinu. Od Jaderského pobřeží (Bari) je to o něco dále. Čas na prohlídku: půl dne. Další památky UNESCO v oblasti: středověký hrad Castel del Monte, stavby ve tvaru úlů zvané „trulli" v Alberobellu. |
Údolí je velmi fotogenické a záleží jen na vaší energii, na kolik vyhlídek při kraji rokle se vyšplháte. Ve „městě" i v okolní krajině převládá vyprahlá žlutošedá barva a při průzkumu Matery nezapomeňte sebou lahev s vodou - v létě jsou tu pravidlem úmorná vedra.
Carlo Levi i Mel Gibson
Surrealistické, mystické scenérie staré Matery zaujaly v minulosti nejednoho umělce. O publicitu místa se krátce po 2. světové válce postaral slavný spisovatel Carlo Levi (1902-1975), který za své antifašistické postoje strávil ve 30. letech v kraji Basilicata nedaleko od Matery jeden rok exilu. Extrémní chudobu tehdejšího italského jihu popsal ve slavném díle Kristus se zastavil v Eboli (1945). Materu označil Levi v jiné souvislosti jako „smutné, šedé město.... kterým sestupujete dolů jako do Dantova Pekla.... kde ženy, muži a děti sdílejí stejný prostor se zvířaty".
O umění jiného druhu se v Mateře pokusil Američan Mel Gibson. Značná podobnost Matery se siluetou starého Jeruzaléma má na svědomí fakt, že scény kontroverzního Gibsonova filmu Umučení Krista se natáčely právě tady. Nebyl ale první - kulisu Matery využil již roku 1964 italský režisér Pasolini pro své dílo Evangelium svatého Matouše.
Foto: Vít Štěpánek
