Na seznam světového dědictví UNESCO byly nově zařazeny krajina brazilského města Rio de Janeiro a čtyři černouhelné doly ve valonské části Belgie. Druhému největšímu brazilskému městu propůjčuje nezaměnitelný půvab jeho zasazení do členité kopcovité části pobřeží Atlantského oceánu. Právě pitoreskní krajina, která si částečně udržuje svůj původní pralesní charakter, byla pod označením Paisagem Cariocas zanesena na prestižní seznam.
Výbor UNESCO uvedl mezi důvody svého rozhodnutí nejznámější dominanty pohlednicového Ria, jako jsou kopec Cukrová homole, vrchol Corcovado se slavnou sochou Krista, pláž Copacabana a zátoka Guanabara. Rio de Janeiro bylo do roku 1960 hlavním městem Brazílie. Nyní v něm žije více než šest milionů obyvatel. Město bude v roce 2014 hostit mistrovství světa ve fotbale a o dva roky později také letní olympijské hry.
Minulý týden výbor UNESCO na seznam světového dědictví zařadil i francouzskou uhelnou pánev v regionu Nord-Pas-de-Calais, baziliku Narození Páně v palestinském Betlémě, portugalské město Elvas nebo Markraběcí operní dům v bavorském Bayreuthu. V neděli k nim přibyly čtyři jihobelgické doly: Grand-Hornu, Bois-du-Luc, Bois du Cazier a Blegny-Mine. Podle belgických úřadů představují nejzachovalejší příklady dějin dobývání uhlí v zemi od počátku 19. století do poloviny 20. století.
Rozhodnutí UNESCO (Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu) potěšilo belgického premiéra Elia Di Rupa, který prostřednictvím Twitteru vzkázal, že jde o "uznání historického bohatství Valonska a úžasnou příležitost pro turismus". Podle valonského ministra kultury Carla Di Antonia se ve čtveřici belgických dolů soustředí všechny aspekty dobývání uhlí a jde o příkladné svědectví průmyslové revoluce na evropském kontinentě.
