Už sedmdesát let stojí na německém ostrově Rujána v Baltském moři obří komplex mořských lázní Prora. Nacistický kolos z betonu nikdy nezačal sloužit svému původnímu účelu, ale po letech chátrání by měla část brzy začít využívat mládež k rekreaci.
Více než čtyři kilometry dlouhé betonové monstrum postavené v letech 1936 až 1939 díky nacistickému pracovnímu hnutí Kraft durch Freude (KdF; Radostí k síle) stojí jen několik metrů od břehu Baltského moře. Táhne se podél pláže nedaleko obce Sassnitz a tvoří je osm identických šestipodlažních bloků ukrývajících tisíce pokojů - všechny s výhledem na moře. Před studeným větrem se ale ve většině schovat nelze.
Lázně pro mladé
Oknům chybí skleněné výplně, zato tlusté dveře jsou zajištěny visacími zámky. Zdi uvnitř jsou prosáklé vlhkostí. "Je tu spousta práce," řekl deníku Süddeutsche Zeitung ředitel rujánského stavebního úřadu Rainer Roloff. Na ubytovnu pro mládež má být přebudován pátý blok. Zatím začaly první přípravné práce, ale už od léta 2011 by noclehárna mohla přivítat na 400 mladých hostů.
Přímo pod okny se rozprostírá pláž, která vybízí k nekonečným procházkám. Z nejvyššího patra je dobře vidět na celou zátoku Prorer Wiek. Tuto idylickou scenérii si nacisté vyhlédli pro svůj projekt Seebad der 20000 (Mořské lázně pro 20 tisíc). Stavba vznikla z popudu samotného Adolfa Hitlera.
Bývalé výcvikové středisko
V největším přímořském lázeňském komplexu se měli rekreovat pracující s jejich rodinami. Architekt Clemens Klotz naplánoval kromě osmi traktů o délce 450 metrů obrovskou slavnostní síň a bazény. Za svůj návrh obdržel v roce 1937 Velkou cenu na světové výstavě v Paříži.
Komplex ale nikdy nebyl dokončen a rekreanty nikdy nehostil. Nacisté do vypuknutí druhé světové války nestihli postavit bazény, solária, obchody či nemocnici. Prora sloužila jako výcvikové středisko pro ozbrojené složky, později také jako nouzová ubytovna pro lidi, kteří přišli o domovy následkem bombardování, a ještě později jako lazaret. Po válce objekt využívala Rudá armáda a poté východoněmecká Národní lidová armáda.
Dnes je Prora vedle někdejšího areálu pro pořádání srazů NSDAP v Norimberku největším dochovaným architektonickým monumentem z nacistické éry. Od roku 1992 je bizarní stavba chráněnou památkou, ale místní se k ní příliš nehlásí. "Ne všichni obyvatelé Rujány vnímají Proru jakou součást své identity," potvrzuje Roloff.
Investice za 16 milionů eur
Obrovské prostory nezůstávají ani dnes zcela bez užitku. Postupně totiž objekt objevovali umělci a mezi ruinami vznikaly galerie a ateliéry. Diskotéka Miami zase slibuje "sexy gogo tanečnice". Je tu také například soukromé "zážitkové muzeum". Figuríny v životní velikosti v uniformách představují vojáky východoněmecké armády, návštěvníci se mohou nechat vyfotografovat s hlavou ve výřezu papundeklového východoněmeckého parašutisty.
Ubytovna má být postavena za více než 16 milionů eur (421 milionů korun) a provozovat ji má podobně jako stanové městečko před blokem německý svaz mládežnických ubytoven. Další bloky byly rozprodány investorům, kteří tu prý jednou budou chtít vybudovat hotely nebo prázdninové byty.
ČTĚTE TAKÉ: Moře vydalo cenný kus starověkého chrámu
Roloff hledá pro blok číslo 5 i další způsoby využití. Podle jeho představ by tu mohlo sídlit jakési centrum mládeže z celého Meklenburska-Předního Pomořanska. Památkář kromě toho věří, že najde sponzory, kteří by blok pokryli solárními panely a učinili z něj "modelový energetický projekt budoucnosti".
Foto: Robert Zlatohlávek
