Norsko a český prvosjezd obřího slajdu

Mezi vodáky je Norsko, země trollů, deště a v létě věčného světla, známé velkými vodopády, velkým průtokem vody v řekách a hlavně jsou zde ideální vodní stavy právě přes léto, kdy většina středoevropských řek vodu vhodnou ke sjíždění nemá. 

Norsko si každého získá a už si nebudete umět představit, že byste letní sezonu trávili někde jinde. Někdo také určitě ocení místní chladnější a deštivější podnebí.

Přes léto s kamarády pracujeme na řece Sjoa jako průvodci na raftu. Sjoa je jedním z nejlepších komerčních raftových terénů v Evropě. Obrovské vlny, válce a peřeje dělají z raftingu na Sjoe nezapomenutelný zážitek každý rok stovkám českých klientů. Místo je skvělým tréninkovým terénem, protože kromě úseku ježděného na raftech nabízí další výrazně těžší až extrémní úseky ideální pro sjíždění na kajacích.

Před pár dny jsme jako první z ČR úspěšně sjeli obří slajd na dolním toku řeky Tysselva. Slajd je úsek řeky, kde všechna voda teče po šikmých skalách, většinou velmi rychle a s nezvykle velkým spádem. Na takovýchto místech je převržení kajakáře velmi nebezpečné. Je to jako jízda po struhadle. Pádler si musí být jistý, že to sjede bezpečně a přesně tak, jak chce a jak si naplánuje.

ČTĚTE TAKÉ: Zéland s adrenalinem

Řeka Tysselva padá několika obrovskými vodopády a slajdy do fjordu Bolstadfjorden, nedaleko města Voss na jihozápadě Norska. Slajd a námi sjetý úsek je ohraničen dalšími absolutně nesjízdnými vodopády. Před nasednutím jsme celý úsek řádně prohlédli a naplánovali jsme přesně každý pohyb a ideální stopu, případnou záchranu i místa, odkud budeme akci fotit.

Podle místních obyvatel voda v této řece bývá obvykle pětkrát nižší, tento vodní stav není vůbec obvyklý. Měli jsme dvě možnosti, jak nasednout pod nesjízdným vodopádem, buď slanit spolu s kajaky z vrchu od silnice, nebo naopak vylézt zespoda od konce slajdu nahoru. Nakonec jsme zvolili druhou variantu, protože při lezení zespoda jsme mohli dole naplánovat focení a mohli si celý úsek ještě jednou pořádně prohlédnout.

První jel Matěj, Vláďa fotil a jistil nahoře u nájezdu a já čekal a fotil dole. Matěj najel podle plánu zleva na střed a už se řítil dolů. Voda tříštící se o skalní plotnu zhruba ve třetině ho vymrštila do vzduchu a kus i s kajakem letěl. Dopad ustál skvěle a svištěl dál po slajdu dolů, pouze jízdu korigoval pádlem a hlídal, aby jel rovně. Jízda rovně dolů je v podstatě nutností, přetočení lodě na bok by v této rychlosti znamenalo okamžité převržení.

Po dojetí dolů Matěj plný dojmů a adrenalinu řekl: „Že pojedu rychle jsem věděl, ale že až takhle jsem teda nečekal. Už síla proudu nahoře v nájezdu je větší, než se zdá." Vláďa i já jsme Matěje úspěšně následovali.

„Celou atmosféru sjezdu a naše pocity ještě umocnilo to, že večer před sjezdem jsme byli pozvaní na párty u místních obyvatel, kteří se jmenují Tyssenovi. Celé místo a hlavně řeka je pojmenována právě po jejich rodu", upřesňuje Vláďa. "Však také celá rodina Tyssenů se přišla podívat, jak jedeme tu šílenou část jejich řeky." I jejich podpora ze břehu nám moc pomohla, nemohli jsme si dovolit tyhle hodné a milé lidi zklamat neúspěchem.

Více informací, fotek a zážitků z Norska najdete ZDE.

Foto: H2Omaniaks