Nový projekt plánuje výstavbu jedenácti rozhleden

Euroregion Glacensis, což je sdružení měst a obcí na české a polské straně, předloží v září projekt Česko-polské hřebenovky. Počítá s vybudováním jedenácti rozhleden, dvou informačních center a také s novým značením hřebenové trasy od Sněžky po Praděd. Rozpočet projektu, který by měl být v případě získání evropské dotace dokončen v roce 2020, je zhruba 95 milionů korun, informoval Michal Friček z tiskového oddělení Královéhradeckého kraje.

Euroregion Glacensis akci připravuje již několik let, v roce 2015 neuspěl s žádostí o dotaci. Tehdejší plán počítal s osmnácti rozhlednami a další infrastrukturou pro turisty za celkem 280 milionů korun. "Při prvním podání žádosti náš projekt neuspěl. Všichni partneři se ale rozhodli ve své účasti pokračovat a usilovat o jeho realizaci, protože se jedná o unikátní projekt veřejného zájmu," uvedl sekretář euroregionu Jaroslav Štefek. Plná projektová žádost by podle něj měla být předložena do konce září.

Euroregion Glacensis koordinuje aktivity sedmnácti partnerů, kteří jsou do projektu zapojeni. "Podstatná část hřebenovky prochází naším krajem. Její trasu chceme ve spolupráci s Klubem českých turistů nově proznačit. Královéhradecký kraj se dále zavázal zpracovat mapové podklady celého území zapojeného do projektu, tedy i území ostatních krajů a části Dolnoslezského vojvodství," uvedl královéhradecký hejtman Jiří Štěpán.

Pokud se podaří získat dotaci, mělo by být obnoveno šest historických rozhleden a postaveno pět nových, například na Velké Deštné či Vrchmezí v Orlických horách. "Zajímavým řešením je přeměna tubusu bývalé větrné elektrárny u Nového Hrádku na rozhlednu. Vedle ní má vzniknout i jedno z nových informačních center. Druhé by v Neratově spolu s obnovou Jánského mostu přes Divokou Orlici přispělo k obnově historické poutní cesty na Jagodnu," uvedl radní hradeckého kraje Pavel Hečko.

Projekt by měl být pokračováním Česko-saské hřebenovky, na kterou získal peníze z Evropské unie Liberecký kraj společně s německým partnerem. Trasa spojuje atraktivní místa vrcholových partií Jizerských, Lužických a Žitavských hor, Černostudniční i Ještědsko-kozákovský hřbet. Mohou ji užívat jak pěší turisté a cyklisté, tak v zimě běžkaři.