Mimořádnou příležtost prohlédnout si vnitřek observatoře na hoře Milešovka nabídne o víkendu Akademie věd. Návštěvníci se seznámí s metodami měření počasí a podívají se i do vyhlídkové věže, láká Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
Pro návštěvníky dne otevřených dveří, kterým se observatoř zapojí do Týdne vědy a techniky, je připravená prezentace o historii a současnosti měření počasí na 836 metrů vysoké hoře. "Měříme fyzikální charakteristiky stavu atmosféry, jako je hlavně teplota, vlhkost a tlak vzduchu, rychlost a směr větru, vodorovná dohlednost či druh a množství oblačnosti," popsal fungování pracoviště Zacharov.
Z čeho se skládají kapičky mlhy
Kromě klasického měření počasí, ale na Milešovce určují také chemické a fyzikální vlastnosti usazených srážek, jako jsou kapičky mlhy a vzorky námrazy či srážek odebraných pod korunami stromů. "Návštěvníky přímo k přístrojům nepouštíme, protože hrozí jejich poničení a některé přístroje založené na laserovém paprsku mohou i vážně poškodit zrak," řekl Zacharov s tím, že popis měření je proto uvedený v krátké prezentaci v budově observatoře.
Na vrcholu Milešovky vznikla ve 20. letech 19. století jedna z prvních horských restaurací v Čechách. V roce 1905 byla na vrcholu zřízena meteorologická stanice a u ní pak 19 metrů vysoká rozhledna. Pro zajištění provozu na vrcholku hory byla od severu zřízena malá nákladní lanová dráha.
V současnosti se na vrcholu hory opravuje zázemí pro turisty. Opravit by se měla restaurace a nově vzniknout také informační centrum.
