Poslední jedinec želvy sloní pintské známý jako "osamělý George", který v neděli uhynul na ekvádorském souostroví Galapágy v Tichém oceánu, má v Praze dvojníka. Samec Antonio je Georgovi tak podobný, že se odborníci domnívali, že jde také o želvu sloni pintskou. Až genetické testy prokázaly, že Antonio je příslušníkem jiného poddruhu, informovala dnes mluvčí zoo Tereza Palečková.
Vizuální podobnost Antonia s Georgem zmátla i nejznámějšího odborníka na galapážské želvy Petera Pritcharda, jenž se při své návštěvě Zoo Praha v roce 2000 domníval, že v Antoniovi objevil druhou pintskou želvu na světě, a zmiňoval ho ve svých odborných pracích. Až test DNA provedený na Yaleově univerzitě potvrdil, že Antonio je želvou sloní pinzónskou, nikoliv pintskou.
Pintské želvy vybili námořníci. "Zbytková populace, která přežila v hornaté části ostrova, produkovala pouze samce. Poddruh tak nejprve vymřel po přeslici a teď, po úhynu 'osamělého George', i po meči," vysvětlil kurátor plazů pražské zoo Petr Velenský. Po vymření pintského poddruhu se želva pinzónská, jejímž představitelem je pražský Antonio, stala druhou nejohroženější želvou na Galapágách hned po želvě sloní espaňolské. Dospělých pinzónských želv, které se nerozmnožují, žije na Galapágách stovka. Dalších 290 mláďat bylo na ostrov Pinzón vráceno po odchovu v lidské péči.
Pinzónské želvy ohrožují nepůvodní živočichové, přes 50 let se tam zřejmě žádné želvě nepodařilo přežít stadium vejce nebo malého měkkého mláděte.
Z tohoto pohledu je Antonio jedním z nejvzácnějších zvířat v Zoo Praha. Do pražské zahrady přišel z Kolína nad Rýnem v září 1995. Žije v Pavilonu velkých želv společně s Eberhardem, tedy želvou sloní santacruzskou, a s želvami obrovskými. Antonio je jedinou želvou svého druhu v Evropě, která má sedlovitý krunýř. Tento tvar krunýře mu umožňuje natáhnout hlavu do výšky a okusovat listy keřů a kaktusy.
Antoniova genetická výbava je velmi cenná, avšak dlouholetý chov v lidské péči ho zatím vyřazuje z možnosti přímého návratu na galapážské ostrovy.
