Do Buckinghamského paláce na Vraždění neviňátek
Britská královna vystavuje pravidelně v galerii Buckinghamského paláce ukázky ze svých rozsáhlých uměleckých sbírek. Tentokrát došlo na její mimořádnou kolekci vlámských mistrů, která je vystavena pod názvem Od Brueghela k Rubensovi.
Ústředním dílem je obraz Pietera Brueghela staršího Vraždění neviňátek, který je kromě výtvarných kvalit dokladem zřejmé politické cenzury na pražském dvoře Rudolfa II. Přes jednoznačný titul na obraze mnoho dětí není a už vůbec se nevraždí - zachycuje vlámskou vesnici v zimě, do níž vpadli vojáci.
Jak ukázal průzkum infračervenými paprsky, vražděné děti jsou přemalovány - buď zvířaty či nejrůznějšími pytli a zavazadly. Na jednom místě - pod labutí, kterou drží jeden voják - stále vykukují dětské nožičky.
Byl to zřejmě důsledek politické cenzury, řekla kurátorka výstavy Jennifer Scottová. Obraz totiž získal nedlouho po jeho vzniku Rudolf II. a na jeho dvoře byl také přemalován a přejmenován na Plenění vesnice. Rudolf byl bratrancem Habsburka Filipa II., jehož vojáci vlámskou vesnici na obraze plení a císař zřejmě nechtěl, aby scéna vypadala tak násilně, řekla Scottová. Pro britskou korunu obraz později získal král Karel II.
Do Národní galerie na Rudolfa II.
Jméno Rudolfa II. se objevuje i na další důležité výstavě letošního podzimu - na expozici renesančních portrétů v Národní galerii nazvané Od Van Eycka k Tizianovi. Rudolf II. je tam k vidění na slavném portrétu Giuseppe Arcimbolda, na němž je císařova tvář sestavena z různých druhů ovoce a zeleniny. V Británii je vystaven vůbec poprvé. Kromě soch a kreseb výstava nabízí na 60 obrazů od renesančních mistrů včetně Rafaela, Sandra Botticelliho a Albrechta Dürera.
Hlouběji do historie se noří v Královské akademii umění výstava Byzanc 330-1453. Shromažďuje po světě rozptýlené byzantské poklady "první křesťanské říše". Největší výstava v Británii na toto téma za poslední půlstoletí sleduje vzestup říše až do jejího dobytí Turky a divákům předvádí 340 objektů z 85 sbírek celého světa. Jednou z perel expozice je stříbrný pohár ze šestého století ze syrské Antiochie, o němž se v době objevu - v roce 1911 - spekulovalo, že je Svatým grálem.
Do Tate Modern na Marka Rothka
Milovníci moderního umění by se ale měli spíš vydat přes řeku do galerie Tate Modern. Galerie umístěná v bývalé elektrárně nabízí první velkou výstavu zaměřenou na pozdní dílo jednoho z nejvýznamnějších amerických malířů, Marka Rothka (1903-1970). Expozici vévodí série pláten, které Rothko maloval pro manhattanskou restauraci Four Seasons v nově postaveném mrakodrapu Seagram navrženém Miesem van der Rohem a Philipem Johnsonem. I když v restauraci mělo být jen sedm obrazů, Rothko jich během let namaloval 30 a nakonec se rozhodl, že od kontraktu ustoupí a obrazy do restaurace neumístí. Devět z nich má právě londýnská galerie Tate, která je nyní vystavuje společně s dalšími šesti obrazy této série, které zapůjčilo japonské muzeum Kavamura.
Mince a kosti Brazilce Meirelese
Do úplné současnosti pak ve stejné budově Tate Modern dochází výstava instalací Brazilce Cildo Meirelese (narozen 1948). Nejvýrazněji zřejmě působí instalace s názvem Misie (Jak stavět katedrály) - zatímco na zemi je rozprostřeno asi 600 000 mincí, od stropu visí 2000 kostí a obě části spojuje úzký sloupec 800 na sebe postavených hostií. "Chtěl jsem vytvořit něco, co by jasně a přímo - jako matematická rovnice - spojovalo tři prvky: hmotnou moc, duchovní moc a jakýsi nevyhnutelný, v dějinách se opakující důsledek tohoto propojení, jež vyústil v tragédii," řekl Meireles o svém díle původně vytvořeném pro výstavu o vlivu jezuitských misií v jižní Americe.
Foto: Wikipedia, Profimedia, tate.org.uk