Když dne 14. června 1738 z tváře trpícího Krista, zpodobněného na nevelké dřevěné sošce, vytryskly slzy, brzy se o tom dozvědělo celé Bavorsko. Zázračnou sochu přijížděly do dosud bezvýznamné osady Wies zhlédnout tisíce lidí z krajů blízkých i dalekých. Mniši ze sousedního kláštera ve Steingadenu, pod který Wies spadal, měli brzy jasno: na památku zázračných slz tady musí vzniknout pořádný kostel.
Velký kostel v malém místě
Tak se i stalo a v letech 1745-1755 vyrostl u osady velký a neobyčejný chrám, kterému dnes nikdo neřekne jinak než Wieskirche („Luční kostel"). Stojí totiž opravdu v lukách - i dnes, když do Wiesu přijedete, spatříte v bezprostředním okolí kostela pasoucí se krávy, nejspíše ucítíte typický zemědělský pach a za pěkného počasí budou bukolickou atmosféru místa korunovat špičaté štíty Alp, zdvíhající se jen pár kilometrů odtud.
Ačkoli Wieskirche vznikl na popud zmíněného zázraku, jeho osudy nebyly přímočaré. Začátkem 19. století v době sekularizace mu dokonce hrozila demolice, kterou odvrátily až petice a modlitby zdejších rolníků. O to, že dnes jej můžete spatřit ve vzorném pořádku, se postarala rozsáhlá renovace v letech 1985-1991.
Ale pohled na Wieskirche zvenku vás při vší úctě asi neomráčí. Přibližně oválný chrám postrádá v exteriéru výrazných prvků a spíše vzbuzuje očekávání: co asi čeká uvnitř kostela, který patří k nejvýznamnějším katolickým poutním místům Bavorska?
Rokoko bratří Zimmermannů
V polovině 18. století, kdy se stavěl Wieskirche, vládlo na umělecké scéně jižního Bavorska rokoko. Burácela tu architektura dramatických tvarů, doplněná exaltickými freskami a nádherně zdobenými štuky. Tzv. Wessobrunnská umělecká škola, nazvaná podle nedalekého kláštera ve Wessobrunnu, neměla tehdy v Evropě sobě rovného. Mezi jejími protagonisty vynikali bratři Zimmermannové, Johann Baptist (1680-1758) a Dominikus Zimmermann (1685-1766). Tato dvojice vytvořila desítky krásných staveb, většinou církevních, po celém jižním Bavorsku. Kostel ve Wiesu je pak jejich nejslavnějším dílem.
Wieskirche |
 Zápis na seznam UNESCO: 1983Hlavní důvod ochrany: mistrovské dílo bavorského rokoka Doprava: autem pojedete z Mnichova nejprve k západu po dálnici do Landsbergu, pak jižním směrem po regionálních silnicích přes Schongau a Steingaden. Odbočka do osady Wies je už slepá Čas na prohlídku: jedna hodina Další památky UNESCO v oblasti: ostrov klášterů Reichenau; Salcburk (Rakousko) |
Architektem Wieskirche byl Dominkus Zimmermann, který stavbě zasvětil posledních deset let života, těsně u novostavby kostela si postavil vlastní domek a také ve Wiesu zemřel. Johann Baptist je pak autorem fresek.
K nebi pohlédni, člověče
Vstup do Wieskirche znamená silný útok na smysly bez ohledu na vyznání. Toto je rokoko v nejvlastnějším vyjádření: oválný interiér, silně prosvětlený velkými okny, a vertikálně gradující výzdoba mimoděk nutí návštěvníky zvednout oči vzhůru k „nebi", které zde supluje nástropní freska. Celek je perfektně vyvážený a tvoří dokonalou jednotu.
Kromě toho, že vnitřní výzdoba kostela má vzbuzovat (a nepochybně vzbuzuje) pocit krásna, je tu ale také jasný teologický smysl. Vedle zmíněné gradace směrem vzhůru hrají své role barvy: červená, plynoucí vzhůru, symbolizuje prolitou Kristovu krev, zatímco modrá, jakoby splývající dolů, představuje Boží odpuštění. Interiér vrcholí rozměrnou nástropní freskou, kde spatříme mj. Krista sedícího na duze, Boží trůn a dveře do věčnosti.
Foto: archiv, Vít Štěpánek
