Poklady UNESCO: město mešit a koberců na okraji pouště

Je to trochu paradox: jedno z nejposvátnějších míst islámu najdeme v zemi, která je známá spíše jako nábožensky tolerantní. Kairouan, město ve vyprahlém vnitrozemí Tuniska, nabízí směsici skvělých islámských památek a hlučné reality dnešního arabského světa.

Čtvrté město islámu

Během 7. století křesťanského letopočtu, tedy krátce po vzniku nového náboženství - islámu - zakládali muslimští dobyvatelé opěrné body při svém vítězném tažení severní Afrikou. Kairouan vznikl již v roce 670 a brzy se stal nejen vojenským opěrným bodem, ale také nanejvýš významným centrem islámu a arabské učenosti.

Jako politické středisko Kairouan vzkvétal zejména od 9. do 13. století - odsud vyrážely např. islámské armády při tažení do Španělska nebo na Sicílii - a v té době se mohl směle měřit s největšími metropolemi Evropy. I po přesunu mocenských center k pobřeží Středozemního moře zůstal zachován náboženský význam Kairouanu a podle muslimské nomenklatury se dnes jedná o čtvrté nejdůležitější město islámu: muslimové si jej cení hned po Mekce, Medině a Jeruzalému.

Velká mešita a pouliční trhy

Nepřehlédnutelnou dominantu Kairouanu tvoří Velká mešita, jeden z nejstarších a nejlépe dochovaných svatostánků islámského světa. Mešita vznikla koncem 7. století současně se založením města a ač postupně prodělala řadu úprav, její půdorys a struktura zůstaly z velké části zachovány nejpozději z 9. století.

Dominantu Velké mešity tvoří minaret, který na rozdíl od běžných zvyklostí není příliš vysoký (31 metrů), zato pěkně mohutný; jeho spodní část má stranu o délce více než 10 metrů. Jak bývá zvykem, za ohradní zdí je rozlehlé nádvoří, obklopené nádhernými arkádami s ornamentálními motivy. Až sem se dostanou i běžní návštěvníci, do vlastní svatyně však jako „nevěřící" budete moci v lepším případě jen nakouknout. Věčná škoda, protože interiér Velké mešity patří zajisté k největším výkonům islámské architektury.

Les více než čtyř set sloupů s nádherně tvarovanými hlavicemi vede k mramorem obloženému mihrábu (výklenku ukazujícímu směr k Mekce). Minbar Velké mešity, obdoba kazatelny v křesťanských kostelích, je obložen teakovým dřevem a platí za nejstarší v islámském světě.

Koberce, koberce...

Podobně jako v jiných místech Tuniska, i v Kairouanu jsou bílí turisté cílem neustálých ataků místních samozvaných průvodců a prodavačů čehokoliv. Na trzích a vlastně všude po ulicích se setkáte s tepanými výrobky z mědi, šperky, koženým zbožím a ve velkém množství též s koberci; Kairouan je považován za nejstarší tuniské středisko jejich výroby.

Místní obchodníci se zdají být skálopevně přesvědčeni, že hlavní starostí všech evropských turistů je odvézt si domů ten největší a nejtěžší koberec, ale je to samozřejmě jenom hra. Pokud o koupi koberce skutečně

Kairouan

Zápis na seznam UNESCO: 1988 Hlavní důvod ochrany: starobylé spirituální centrum islámu s výborně dochovanou architekturou Doprava: Kairouan spojují pravidelné autobusové linky s Tunisem, Sousse i jinými městy na pobřeží. Praktičtější může být doprava sběrnými taxíky, které jezdí skoro pořád za srovnatelné ceny - jen s pohodlím budete nejspíš na štíru. Čas na prohlídku: půl dne. Další památky UNESCO v oblasti: staré arabské město v Sousse, antický amfiteátr El Djem.

uvažujete (bez ohledu na psychologický stres, kterému budete neodbytným vnucováním zboží vystaveni), lze doporučit nejprve návštěvu státního obchodu Artisanat, kde můžete v relativním klidu zjistit informace o vzorech, technikách a orientačně i o cenách. Teprve pak se vydejte na trh a pamatujte: skutečná hodnota koberce bude někde na pětině původně požadované ceny. Přesto ale nečekejte, že ručně tkaný hedvábný koberec pořídíte v ekvivalentu stokorun; přece jen, na jeden čtvereční metr kvalitního výrobku připadá až několik set tisíc uzlíků...

Foto: Vít Štěpánek, archiv, Profimedia